Neviditelný pes

KNIHA: Televizní seriály podle Tomáše Vyskočila

24.1.2019

Bezmála dvacet let píše Tomáš Vyskočil (*1979) o filmové a televizní produkci a deset roků je tomu, co založil web Edna.cz o televizních seriálech. Za odborné spolupráce s Radomírem Douglasem Kokešem teď přichází s příručkou 200 nejlepších televizních seriálů a dělí série určitě přehledně, i když sporně na komediální, kriminální, „dramata“ a za čtvrté díla hororová nebo fantazijní.

„Život je příliš krátký na to, abychom jej strávili sledováním těch špatných seriálů,“ míní Tomáš Vyskočil a máme prý na něj dát. Bezpochyby odvážná rada v časech, kdy je televizní médium už dvacet let na ústupu. A skutečně je. Zenitu dosáhlo koncem předchozího milénia a sledovanost se již jen propadá. Ale je pravda, že právě vzdorem proti internetu seriály jaksi nabraly na síle.

200 nejlepších televizních seriálů

A špatné sice jsou špatné pořád, ale ty dobré mívají stejně kvalitní scénář, herce i triky jako snímky pro kina. A Vyskočil vnímá ještě víc. Z biografu, zdá se mu, takřka vymizely pravé thrillery i výpravná dramata, ale též „pohodové“ komedie. A proč? Vše tohle už se žene televizí jako seriály. A zatímco na přelomu tisíciletí jste rok co rok spočítali nové televizní série na prstech, dnes má každý měsíc premiéru hned několik desítek seriálů. Proč taky ne. S jedním příběhem vydrží řada po roky. Je rozhodně sázkou na jistotu.

Autor knihy 200 nejlepších televizních seriálů původně plánoval: Stanu se chrabrým průvodcem hned po pěti stech dobrých televizních sériích! Ale udělal prr. Došlo mu, že by s tak objemnou příručkou vznikl podobný problém, jaký leká třeba na Netflixu. Co, propána, vybrat. I vyřadil proto veškeré dokumentární série, všecka „show“ všeho druhu, ale i cykly jako Saturday Night Live. A vytřásl z této soutěže nejen veškeré večerníčky, nýbrž seriály pro děti jako takové (i včetně Krtečka). Což je možná fajn, osobně mi ale přišlo sporné vyřazení cyklu Mr. Bean. Byť, uznejme, jde skutečně pouze o skeče.

Vyskočil by, myslím, ale natolik neměl preferovat mládí. Dělá to bohužel se samozřejmostí a vždy dá přednost výtvorům moderním. Má-li už některý seriál za „starý“, jeho výrobní datum stejně nebude nižší než 1990. „I když samozřejmě existují skvělé seriály natočené před tím rokem,“ ví, ale přesto se nechystá zohlednit kterýkoli z výtvorů Jaroslava Dietla. Zcela programově prostě akcentujeme jen posledních třicet let a snad až příliš přihlíží k divácké úspěšnosti.

Nikomu však, dodejme, nebrání, aby sestavil jinou, k ratingu NEpřihlížející knížku.

Bohužel však ze soutěže vyřadil i vícedílné televizní filmy jako Hořící keř a tzv. soap opery (Ordinace v růžové zahradě). Štěstím je, že zároveň pochopil jinou věc. Hesla musí mít dostatečný rozsah, aby propírané seriály vůbec zaujaly i ty čtenáře, kteří je zatím neznají v obrazovky.

I když autor přihlížel k rozličným žebříčkům, nemohl se samozřejmě vyhnout jisté subjektivitě, a přesto se opakovaně pokouší vytknout před závorku, čím je který seriál zvláštní a čemu se naopak podobá. Sleduje navíc, nakolik kvality díla vadly, pokud se nevyvíjely k lepšímu. Prolistujme si teď všechny čtyři části knihy podrobněji.

Z Komediálních seriálů Vyskočil vydělil „animáky“ pro dospělé (South Park) a zbytek dělí na ty série, kde si nejsme jisti, zda jde o drama či o humor (Ally McBealová, Vincentův svět, M*A*S*H, Sex ve městě), na ryzí komedie (ty navíc dělí na české a britské) a na Americké sitkomy (Alf, Teorie velkého třesku, Přátelé, Jak jsem poznal vaši matku, Krok za krokem, Ženatý se závazky).

Z britských komediálních sérií akcentuje Černou zmiji s Rowanem Atkinsonem, Červeného trpaslíka a Jistě, pane ministře. Z českých komediálních seriálů naprázdno po právu nevychází adaptace Poláčkovy knihy Bylo nás pět (zajímavé je, že si kus námětu půjčila z knížky Okresní město téhož autora) a nechybí ani Okresní přebor, Comeback (s Martinem Dejdarem), Hospoda či adaptace Jirotkova Saturnina.

Z fantastiky a hororu Vyskočil vybral za kategorii téma „Přežít!“ a sem řadí mj. Westworld.

Zbytek hororově-fantazijní produkce člení na nadpřirozené seriály (Lost, Krajní meze, Zóna soumraku, Akta X), na „fantasy“ seriály (Buffy, Upíří deníky), na typ Nekonečný vesmír (Star Trek, Battlestar Galactica, Dr. Who) ana typ Superhrdinové (Agenti S.H.I.E.L.D). Není věru třeba dumat sto let, aby nám však došlo, nakolik se těchto pět kategorií může prolínat.

Na čtyři kategorie pak Vyskočil dělí seriály Kriminální: 1. Jeden případ týdně (např. Columbo), 2. „záhady“ (Temný případ, Twin Peaks, Fargo, náš Labyrint), 3. dramata (Sherlock, Jak prosté, Dexter, Hannibal) a Akční krimi (Mission: Impossible, Pobřežní hlídka, Dvacet čtyři hodiny s Kiefrem Sutherlandem, Walker, Texas Ranger).

I v pomyslné zásuvce s Krimi-seriály už měl, jak jsme si všimli, dramata, ale ta přesto představují i následující, samostatný oddíl. Dělí se na dramata rodinná (Dallas, Dawsonův svět, Beverly Hills 90210, Panství Downtown), lékařská (Crichtonova Pohotovost, Dr. House), historická (nejdražší seriál všech dob Pacific, Bratrstvo neohrožených, Hra o trůny, Řím, Spartakus, westernový Deadwood a čtyři řady prequelu ke Stevensonovu Ostrovu pokladů, který známe jako Black Sails a kde vystupují postavy Johna Silvera, Billy Bonese a kapitána Flinta), dramata „napínavá“ (Domek z karet, Zoufalé manželky, adaptace špionážního románu Johna Le Carré Noční recepční) a „gangsterky“.

Mezi ty patří Gangy z Birminghamu, Rodina Sopránů, seriál Narcos o Pablu Escobarovi, Impérium - Mafie v Atlantic City i Perníkový táta, v němž středoškolský učitel chemie zjistí, že podlehne do několika let rakovině, i začne s bývalým studentem vyrábět a prodávat jistou drogu.

Dramata o gangsterech tedy podle Vyskočila nejsou ve škatulce „krimi“.

Závěr knihy se pak jen stručně zabývá některými z rekordů, které seriály zlámaly, a sporu jistě nebude, že se Dny našeho života (v českém překladu Tak jde čas) vysílají od roku 1965, tedy přes půl století, a dosáhly třinácti tisíc pěti set epizod. Zrovna tak je realitou, že seriál Ulice dosáhl od roku 2005 už téměř tří tisíc pěti set dílů. Ale podobné seriály Vyskočil také nevzal za regulérní závodní koně a následkem toho se spokojme s tím, že nejdelším „řádným“ seriálem všech dob jsou kreslení Simpsonovi, kterým bude roku 2019 již třicet let (a počet dílů se sune k číslo 650).

Oproti tomu starý seriál Lassie (1954-1971) měl 591 částí, slavná westernová Bonanza (1959-1973) 431 částí a Dallas (1978-1991) 357 částí.

Kniha dále obsahuje „kvíz“ a volné plochy na některých stránkách. Seriálům tu lze přidělovat hvězdičky a je to místo i na krátké čtenářské postřehy či recenze.

Pravdivost názvu knihy 200 nejlepších televizních seriálů lze ovšem s úspěchem napadnout, protože se zde s výjimkami ignoruje veškerá produkce prvních čtyřiceti let televize. Jistě, technologicky zastarala, ale já myslím, že měla být autorem hodnocena právě s ohledem na dobové možnosti a šance - i na tehdejší stupeň vývoje. Tím by ovšem bodovalo mnoho seriálů těch dekád a kupříkladu z letech sedmdesátých jistě i parodické Neskutečné historky.

Tomáš Vyskočil: 200 nejlepších seriálů všech dob. Mladá fronta 2018. ISBN 978-80-204-5045-6



zpět na článek