Neviditelný Pes

DIVADLO: Brněnská trapnost

31.5.2018

Nedávný incident Slušných lidí v Brně při přestavení „Naše násilí a vaše násilí“ chorvatského režiséra Olivera Frljiče v době, kdy na divadelních prknech Ježíš znásilňoval muslimku, neříká nic o Slušných lidech ani o svobodě uměleckého projevu, jak se to snaží převrátit někteří představitelé kulturních kruhů, politici brněnští či celostátní, ale mnohé to vypovídá o autorovi, režisérovi i dramaturgovi festivalu „Divadelní svět“, v jehož rámci představení bylo uvedeno, ale i o řediteli Národního divadla v Brně Martinu Glaserovi. Správně reagoval primas český Dominik Duka.

Je to už takový divadelní a povšechně kulturní kolorit, že se umělci lacině trefují do Ježíše (Krista), protože to je jednoduché, nikomu za to nehrozí ani trest, ani násilná reakce, případně těžké zranění či dokonce smrt. Kulturní hrdinové si pod rouškou umělecké svobody, kterou tak hájí i pan Martin Glaser a mnozí jiní, řeší urážením Ježíše, důležité postavy pro miliardy křesťanů, svoje frustrace a komplexy z mnohdy nedostatku talentu vytvořit něco kvalitnějšího.

Když se před lety v časopise Charlie Hebdo pustili do pitomé karikatury Mohameda, muslimského to proroka, následovala šílená reakce muslimů a smrt mnohých. Bohužel, to se stalo a možná i zase stane, muslimové jsou zkrátka jiná liga než členové Slušných lidí. Oliver Frljič, ten „hrdina okamžiku“, nedostal ani přes papulu, jak by nepochybně zasloužil.

Každá blasfémie na každého boha, ať jde o náboženství monoteistická či jiná, je ubohostí a urážkou věřících, kteří svého Boha či jeho proroka tu na Zemi ctí, milují a uznávají. Každá, to zdůrazňuji. O to trapnější a ubožejší je taková blasfémie, když autor ví, že ho to nebude stát ani zkřivený vlas na té jeho duté hlavě, která plodí takové hovadiny. Já nemám rád muslimy pro jejich odpornou snahu šířit islám ohněm, mečem i jinými brutálními středověkými metodami, kteréž metody křesťané v pozdním středověku opustili, ale nikdy bych nekarikoval ani neurážel Alláha či Mohameda, jeho proroka, ani jiného boha či božstvo kdekoli na této Zemi. To proto, že nejsem idiot, mám mozek a vím, že takové věci se prostě nedělají. Stejně jako nenakopnete kolemjdoucího bez následků jen proto, že jde kolem. Je to tak těžké pochopit?

Závěrem pak pravím: vy všichni, kteří takové či jim podobné blasfémie zařazujete do dramaturgických plánů či necháváte prezentovat na festivalech, ať jste kdekoli anebo je hájíte, styďte se. Se svobodou umění to nemá nic společného. Je-li však ubohost pro vás etalonem umění či jeho svobody, pak Bůh s námi a zlé pryč. Do kontextu této tekuté doby bez zásad, s právy, jimž nekorespondují žádné závazky, to každopádně zapadá.

Já slavnostně prohlašuji, že všichni, kteří stvořili či dopustili toto „představení“, jsou obyčejní volové. Doufám, že jsem nebohého sudokopytníka neurazil, což asi v této souvislosti ano. Tak, vole, pro jednou promiň.



zpět na článek