Po odkladech a tahanicích přistála v útrobách tří letadel Muchova Slovanská epopej v Japonsku. Jakkoli nepředpokládám, že by se našel čtenář Lidových novin, který netuší, oč jde, přece jen pro pořádek dodám, že jde o cyklus dvaceti gigantických pláten znázorňujících dějiny Slovanstva, nebo, chceme-li to tak dnes interpretovat, mýtus o dějinách mýtického Slovanstva. Plátna, namnoze o rozměrech šest krát osm metrů, Mucha maloval osmnáct let mezi lety 1912 a 1928. V době, kdy je maloval, klesl obecný zájem o Slovanstvo někam k nule a cyklus by nebyl ani začal, natož dokončil, nebýt podpory amerického průmyslníka Charlese R. Cranea.
Podpory se dočkal, plátna dokončil, zásluhou statečných lidí přežila v úkrytu válku a péčí Moravského Krumlova byla ošetřena a vystavena.
Jistě to není náhoda, že Mucha musel malovat to dílo za peníze z Chicaga. Záměr, idea i provedení bylo v příkrém rozporu s vznikajícími kánony moderny. Mucha, to nebyl malíř, to byl dekoratér. Pro komunisty byl Mucha horší čerta. V moderní době zhodnotil Epopej Martin C. Putna. Jde podle něho o omyl a nepodařeninu, čili konstrukt, který – cituji – koneckonců sloužil jen ruskému šovinismu a imperialismu. Takže ten nešťastník Mucha byl nakonec lokaj imperialistů!
Není tedy divu, že se dodnes neví, co s tímto gigantem. Mucha a Crane věnovali dílo Praze s podmínkou, že pro ni hlavní město postaví budovu. Praha podmínku nesplnila. Náleží tedy cyklus potomkům, Johnovi Muchovi a Jarmile Mucha Plockové? Nebo by na něj měli mít nárok dědici Charlese Cranea?
Dílo je za devaterými horami a doma se o ně tahají právníci. Zmiňuji se o tom, protože mám k celé věci svůj vztah. Narodil jsem se na Žižkově a právě Praha 3 nabízí, že důstojný stánek pro Epopej vybuduje. Trochu se těch příprav účastním a držím jim palec – galerijní prostory by měly vzniknout na vrchu Vítkově, nedaleko Národního památníku, v prostředí parku na rozhraní Karlína a Žižkova. Momentálně to vypadá, že se město Praha rozhodne strčit ty malůvky do budovy, kterou postaví na parkovišti pod estakádou magistrály – když se tam mohl vejít McDonald, proč by tam neměl být Mucha? Snad by to rozhodnutí mělo padnout tuhle středu, takže jsem upřímně zvědav. Přiznám ale, že na nějaké konečné rozhodnutí moc nevěřím. Ono by to bylo takové nějaké nečeské rozhodnout a říci, bude to tak či onak. Musela by se o věc zasadit tak silná osobnost, jako je – napadá mě – Meda Mládková, která vydupala ze země galerii moderního umění na Kampě navzdory regimentům byrokratů a závistivců a diktátorů umění. Když on ten Mucha ale byl konzervativní, byl to agent imperialismu a kdyby žil, určitě by podporoval Trumpa!
Třeba se v tom Japonsku epopej ztratí, pojišťovna ji zaplatí, my peníze prošustrujem a budeme se dál bavit zjišťováním, kdo to zavinil.
LN, 20.2.2017