Neviditelný pes

GLOSA: Mámení na tři

4.5.2015

Chcete se uklidnit, ale poslední cigaretu jste típli, když vám bylo čtrnáct... Nudíte se - vlak má zpoždění, autobus odjíždí až za hodinu a půl, letadlový spoj byl zrušen... Bojíte se - bude to tentokrát šestka vpravo nahoře, mrcha bolí, jste v čekárně u zubaře desátí v pořadí a za dveřmi ordinace je slyšet zlověstný bzukot vrtačky.

Neškodný, účinný a levný prostředek na to, aby člověk takzvaně „přišel na jiné myšlenky“, vynalezl před vánočními svátky v roce 1913 dvaačtyřicetiletý redaktor listu New York World, původem Brit, jménem Arthur Wynne (1871-1945). Nevím, jestli jeho nápad vznikl vědomým úsilím nebo náhodou. Každopádně stál za to: dodnes nás baví, uklidňuje, obohacuje, pomáhá nám - křížovka.

Arthur nazval svůj tištěný hlavolam word-cross puzzle. Tiskařský šotek pak za několik týdnů zavtipkoval a hříčka zdomácněla na stránkách víkendových příloh novin jako cross-word. Troufám si předpovědět, že vydrží dalších sto let docela jistě.

První Wynneova křížovka byla uspořádána do kosočtverečného obrazce, o kterém lze decentně napsat, že připomíná nákres démantu. „Vyplňte čtverečky slovy, která se shodují s následujícími definicemi“ - radí čtenářům autor vynálezu cross-word. Následuje legenda pro číslované řádky a sloupce, celkem 29 synonym a definic. Některé položky přežily do dnešní doby:

23 - 30.....The Russian river (na 4 písmena)

26 - 27.....The close of a day (na 7 písmen)

14 - 15.....Opposed to less (na 4 písmena)

Některé jsou - alespoň pro mne - záhadou:

10 - 18.....The fibre of the gomuti palm (na 3 písmena)

9 - 25.....Sunk in mud (na 5 písmen)

Křížovkářský cech lze dnes najít po celém světě, od dánského KRYDSORDSOPGAVE přes maďarskou ÉVFORDULOK až ke španělskému CRUCIGRAMA. Nemluvě o čínštině, hebrejštině a podobných jazycích, jejichž písma se dají určitě v křížovkách taky použít.

Kulturní přínos křížovek a vůbec jejich vliv na vzdělanost populace nikdo nezpochybňuje. Autoři křížovek mají v oblibě mimo jiné taky chemii. Zopakujete si s nimi nad křížovkou značky prvků - i těch nejneznámějších (thulium), nejnestálejších (astat - nevyskytuje se v přírodě, má 21 izotopů, všechny jsou radioaktivní, nejstálejší z nich má poločas 8,3 hod.); tvůrci křížovek se taky shlédli v narkotikách (éter) a jedech (kyanidy).

Luštitelé křížovek mnohdy žasnou. Metodou kris-kros se dopídí českého synonyma pro slovo „žita“ na tři písmena (= rži ) a uvědomí si, že přídavné jméno „režná“ není neobvyklé (kořalka, nit). Pro ekvivalent pojmu „adventní ranní mše, na 6 písmen“ můžete napsat zdvořilou tázací esemesku panu faráři: Roráty! - je samozřejmá katolická odpověď.

Jak je ta čeština bohatý jazyk, že?

Pochopitelně nikdo není dokonalý, takže v legendách křížovek se dočkáte také autorských omylů. My, vojíni a poddůstojníci, víme z taktické přípravy, konané při prezenční službě, že OKOP nemůže být KRYT, ale jedině a správně úkryt, a to ještě dost mizerný. Vzdělanci zase zdvihnou obočí, když jim v křížovce vnucujou jako jméno slavného matematika a fyzika PACKAL místo Pascal.

Já osobně? Křížovky taky někdy luštím, avšak nejradši radím řešitelkám. Je mi líto - bývalou solmizační slabiku „ut“ neznám, ale věděl bych si rady se slovesem líbati (na jedenáct písmen, první písmeno p). Taky ekvivalent (na osm písmen) pro sloveso psát je pro mne jako houska na dlani: Spisovat.

© Petr Kersch, květen 2015
petrkersch@karneval.cz

****************************

Petr Kersch - V záři zvěrokruhu
V nakladatelství Jiří Tomáš - Akropolis Praha vyšla knižní sbírka povídek V záři zvěrokruhu. Jedná se o soubor dvanácti povídek spojených znameními zvěrokruhu a dalších šesti povídek.
Povídky jsou dějově vsazeny do různých dob - od biblického starověku přes novověkou českou historii až do současnosti. Dějově, myšlenkově i jazykově neobyčejně působivá próza jedenaosmdesátiletého děčínského autora, která mu definitivně zajišťuje nepřehlédnutelné místo v současné české literatuře, si zaslouží čtenářskou pozornost.
Kniha je (v papírové verzi) v běžném prodeji u knihkupců a na internetu.

V záři zvěrokruhu


zpět na článek