Citát : … letní hudba…
Zamyslel se už někdo odpovědný nad rozdílem mezi kulturou a zábavou?
Kultura , jak slovo naznačuje, souvisí s kultivací, zlepšováním, přeměnou úhoru v pole plodné a poskytující výživu. Kultura nutně zahrnuje v sobě námahu s tím zlepšováním: je nutné zamyslet se, soustředit se, vycvičit se ke schopnosti chápat, prožívat, kumulovat a následně sdělovat a šířit city. City, prosím. Kultura hodná toho jména se cení jako účinná kultura ještě po staletích.
Naopak zábava poskytuje účastníkům možnost uvolnit se od námahy myšlení a soustředění, poskytuje dokonce zvukovou bariéru k vyšachování citů a vyvolává pocity (pa-city), city nepravé. Něco jako droga. Hluk a vnucující se rytmus jsou nutné složky a bývalo to vždy, od jarmarečních tlampačů až po lunaparkové vyřvávání skvostů jako "v tej naší álejí švestky se válejí, já dneska nehlídám, já dneska nehlídám, oči mě pálejí"- ve své době hluboká myšlenka, že jo. Také obchodní domy jako Jepa nebo Aso zpestřovaly nakupujícím prostředí hudbou jako např. "zapomeň, že už se loučíme"; jako kultura to selhalo. Čas přešel a bylo to smazáno z paměti beze stopy. Pokud by zábava tohoto druhu vedla pouze k uvolnění vyčerpané psychiky, obrnila ji vůči nepříjemnostem života trpělivostí a shovívavostí, byla by i přes svou přechodnou hodnotu vítána. Navíc lidé, kteří už žijí v pohodlí mechanizace, kteří se nevyčerpávají tělesně orbou s ruchadlem nebo kosením kosou na poli, ať vybijí geneticky vloženou nespotřebovanou sílu v poskakování, byť hraničícím někdy s hysterií. Ale ukazuje se, že to vede spíše k agresi, často potencované ještě alkoholem: je to kultivace? Proces zlepšování? Je to v první řadě zdroj příjmu peněz, proto ta ochotná pozornost veřejných sdělovacích prostředků. Na příklad na 6. straně LN z 6. 8. 2012, označené "KULTURA" je 40 x 30 cm místa věnováno zprávě o zábavě, t. j. nová alba populárních zpěváků, jejich CD a přehlídek populárních souborů, současně v koutku téže stránky odstaveček 3,5 x 4,5 cm zmínka o opeře Carmen, tedy činu kulturním. Peníze, přirozeně, jsou silným argumentem a dávno už neumíme oceňovat nehmotné hodnoty působící kladně až po delší době a na jejichž produkci se peníze musí spíš vynakládat. Ale nic by se nestalo, kdyby se veřejnost učila rozlišovat mezi kulturou a zábavou; i když kultura poskytuje s kultivací i zábavu, což naopak nejde. Na mé upozornění v tomto smyslu už jeden Zpravodaj místo rubriky "Kultura", kam zařazoval i kuželky a diskotéky, označuje tuto rubriku "Akce". Velice bych to doporučovala všem sdělovacím prostředkům.