KNIHA: Kdy se zrodil televizní národ?
Přestože jsou padesátá léta v naší zemi poznamenána spíše tristními událostmi, zrodilo se konečně také u nás novodobé médium. Televize vstoupila do historie a postupně ovlivňovala technický a společenský vývoj. Její prehistorie sahá již do let dvacátých, kdy se o televizi v Československu vědělo a tehdy se rozvíjející Radijournal šířil o "vidění na dálku" první informace.
O velmi podrobném zmapování počátků naší televize včetně prvních šedesátých let nás velmi čtivou formou seznamuje kniha dlouholetého pracovníka, režiséra (a často též kameramana), scenáristy a posléze teoretika dokumentárního filmu Martina Štolla "1. 5. 1953 Zahájení televizního vysílání" s nadtitulem "Dny, které tvořily české dějiny".
Její autor (*1973) je dnes rektorem Literární akademie – vysoké školy Josefa Škvoreckého a má na svém kontě 50 dokumentárních filmů, přitom souběžně působil mnoho let jako pedagog na FAMU v Praze a Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Hostoval na univerzitách v Glasgow a Helsinkách. Jeho kniha je svým způsobem průkopnická.
Již rok před 60. výročím vzniku naší televize zevrubně líčí krok za krokem veliké úsilí mnoha lidí znalých a nadšenců od roku 1919, pozdějších radioamatérů, zejména však vynálezce Jaroslava Šafránka – vizionáře televize, jak ho nazval Martin Štoll ve svém dokumentu z roku 2010. Jeho kniha je založena na studiu mnoha dosud nepublikovaných informací a pramenů, jejichž seznam je velmi obsáhlý a znalost problematiky důkladná. Většinu z nich pro autora teprve nedávno odtajnily naše historické a odborné ústavy (mnoho jich bylo v Ústředním vojenském archivu a Vojenském technickém ústavu v Tanvaldu).
První televizní aparatury a další přístroje, jakož i bohatou dokumentaci a osobní archív Jaroslava Šafránka odevzdala po jeho smrti manželka Marie Nesnídalová-Šafránková do Národního technického muzea v Praze. Byly tu však další osobnosti, které pomáhaly na svět novodobému fenoménu, a slouží ke cti autora, že i těmi a jejich často pohnutými osudy se podrobně zabývá.
Od prvopočátku docházelo k televizním pokusům, které byly jakousi odnoží rozhlasu, vždyť Čs. televize byla až do roku 1958 organizačně začleněna do Čs. rozhlasu a teprve potom jako dospělá se osamostatnila. Zatímco až v roce 1937 byl ohlášen miliontý koncesionář rozhlasu, tak u televize to trvalo mnohem kratší dobu - milion koncesionářů a majitelů televizoru bylo oznámeno v roce 1961. Ano – v tuto dobu došlo k zrození českého televizního národa…
Nešlo však pouze o techniku, v zákulisí mocenských komunistických orgánů se odehrávala jiná dramata: komu svěřit programovou náplň takového nástroje propagandy, jak televizi často nazývali? Kde najít vhodné prostory (jak známo našly se v legendární Měšťanské besedě), zanedlouho docházelo k prvním cenzurním zásahům, zmatenému hledání organizační struktury televize a k výběru povinných oslav různých výročí (sjezdů KSČ, výročí osvobození Rudou armádou, narozenin Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého), zatímco televizní dramaturgové a redaktoři opravdu hledali, jak naplnit očekávání diváků, "našeho pracujícího lidu".
Současně s přílivem koncesionářů bylo nutné hledat desítky tvůrčích pracovníků, což vedlo ke vzniku specifických profesí na FAMU a dalších fakultách vysokých škol společenskovědního zaměření. Vztahy mezi filmem a televizi byly zpočátku velmi napjaté, nemohl se zastavit ani další technologický vývoj, jemuž musely podřídit svou výuku nových adeptů vysoké školy technického zaměření.
Přišla léta šedesátá a televize začala "zlobit" komunistické mocipány. Jedno usnesení stíhalo druhé. Naše televize stála tehdy na prahu svého nejplodnějšího období. Přímé vysílání sportovních událostí zachraňovalo celkovou sledovanost, než došlo k celospolečenskému reformnímu hnutí, jemuž pomáhala na svět právě televize ve spojení s ostatními médii.
Tady historie vylíčená v knize končí. Očekávejme, že na ni navážou další - velmi solidní základ byl položen. Je za pět minut dvanáct před 60. výročím naší televize. Zatím se prý jenom uvažuje o nějaké jubilejní publikaci. Martin Štoll postavil před jejími autory laťku hodně vysoko!
(212 stran malého formátu, vydalo nakladatelství Havran, Praha)
Autor byl redaktor Televizních novin 1965-1968