Neviditelný Pes

MÉDIA: Klimatická lekce podle Ivana Hoffmana

28.9.2017

Pointa nedávného (19. 9. 2017) článku Klimatická lekce z rubriky Den Ivana Hoffmana deníku Deník je celkem prostá. Hoffman v něm naznačuje, jistě v nadsázce, že ničivějších hurikánů přibývá v reakci na rozhodnutí USA odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. „Jako by se příroda rozhodla ujistit Donalda Trumpa, že to s oteplováním myslí vážně, respektive že kvůli lidské aktivitě nemá na výběr,“ píše Hoffman a pokračuje:

Asociace malých ostrovních států, pro které už změna klimatu není hrozbou, nýbrž skutečností, považuje nynější hurikány za výmluvný argument, že je na čase, aby bohaté státy způsobující klimatické změny platily ztráty a škody těm, kteří přírodě nic neprovedli. Americký prezident je nicméně nadále rozhodnut se společného boje proti oteplování neúčastnit, neboť odmítá prodělat na tom, v co nevěří.“

To je odvážné tvrzení. Není to spíš tak , že tyto ostrovy pochopitelně alarmují, aby vytřískaly nějakou mezinárodní pomoc? Poslouží jim i aktuálně vzedmutá hladina třeba z vichřice.

Jak by asi pan Hoffman odpověděl na otázku, proč je tolik starověkých přístavů hluboko pod mořem, zatímco mnoho jiných hluboko ve vnitrozemí, daleko od současného mořského břehu. Možná by si měl zjistit, že hladina moří kolísá periodicky. A také to, že drtivá většina případů zdánlivého zvýšení hladiny na některých místech světa vůbec nesouvisí s hladinou moře, ale s poklesem (nebo naopak stoupáním) pevniny v důsledku tektonických pohybů.

Panu Hoffmanovi zjevně chybí elementární znalosti o vývoji planety Země. Jinak by věděl, že v jednotlivých vývojových obdobích probíhaly jevy jako cykly ledových dob, kdy se periodicky rozšiřovaly a mizely pevninské ledovce, docházelo k ochlazování a oteplování globálního klimatu, výrazně se měnil režim mořských proudů, posouvaly se kontinenty atd.

Ke změnám klimatu docházelo, dochází a docházet bude. Bude se ochlazovat a zase oteplovat,

budou bouřky, vichřice a hurikány, bude pršet, sněžit, mrznout, budou povodně, bude sucho. I kdyby se všichni lidé na světě stavěli na hlavu. Včetně Ivana Hoffmana.

Kdyby si pan Hoffman nastudoval problematiku klimatu před napsáním svého článku, dověděl by se mnoho zajímavých skutečností.

Kromě jiného i to, že ten alarmisty zatracovaný skleníkový plyn - CO2 - nutně potřebujeme k životu, že v minulosti byly jeho koncentrace daleko vyšší než dnes, že zvýšení koncentrace CO2 bývalo zpožděno za oteplením a ne naopak, jak to hlásají alarmisté. Také by zjistil, že vliv člověka na oteplování planety je prakticky neměřitelný.

A Ivan Hoffman pokračuje:

„Pokud znečišťovatelé ignorují oběti znečišťování, bere se to jako sobectví a bezohlednost. Když ovšem dopady znečišťování dopadají i na znečišťovatele, jedná se o počínání sebevražedné a v nezájmu s tím něco dělat spatřujeme lidskou pitomost.“

Svou úvahu končí slovy:

„Člověk je dobře schopen vyrovnávat se s důsledky přírodních pohrom. Selhává ale v řešení příčin. Bojí se, aby nepořídil střechu na dům, který ještě neshořel. Hurikán je od přírody efektní klimatická lekce. Jenže zbytečná. Člověk je příliš chamtivý, než aby s oteplováním přestal.“

Z posledních dvou odstavců je zřejmé, že si Ivan Hoffman plete pojmy. Znečišťování planety s koncentrací CO2 nemá nic společného.

Ve škole by pan Hoffman měl z „klimatologie“ asi nedostatečnou.

Na reparát z této módní vědy je i slovenský prezident Andrej Kiska. Ten ve stejný den (v úterý 19. 9. 2017) ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN mj. prohlásil, že: „Pařížská dohoda o klimatu musí být naplněna beze zbytku.“

Kiskovu klimatickému alarmismu přitakávali ze studia České televize dva naši bývalí ministři zahraničí, Cyril Svoboda a Jan Kavan.

Všichni zmínění pánové, včetně Ivana Hoffmana, by ale měli vědět, že i překročení pařížských závazků by s teplotou či hladinou oceánů nemohlo udělat vůbec nic. Závazky slouží jen k uchvácení ohromných částek konkrétními subjekty.

Znečišťování planety je samozřejmě potřeba bránit. Tím by se mělo naše, evropské a světové společenstvo zabývat prioritně.

Začít by mohlo třeba hned u relativně čerstvé zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016, kterou 21. 8. 2017 schválila vláda. Podle této zprávy se u nás jakost podzemních vod v loňském roce oproti předchozím letům zhoršila. Za jednu z příčin uvádí i pěstování řepky a kukuřice, ke kterému se používají takové druhy pesticidů, které do podzemních vod proniknou snáz, než ty spojené s pěstováním obilnin.

A na tento zemědělský „byznys“ by se měla především soustředit pozornost lidí, včetně politiků, kterým leží dobro naší planety opravdu na srdci. O „konzultaci“ by mohli požádat nějakého významného příjemce dotací. Určitě všichni alespoň jednoho znají.



zpět na článek