Těm, kteří sledovali průběh klimatické konference v Paříži průběžně, nemohly uniknout mezi mnohými titulky například i tyto:
Generální tajemník OSN varoval před klimatickou katastrofou
V ochraně klimatu musí hrát větší roli občané, říká norský ekolog
Změna klimatu je podle Sobotky jedna z největších hrozeb
V Paříži představen další návrh závěrečné dohody, spory ale trvají
S malým zpožděním jsme se konečně dočkali. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius v sobotu 12. prosince v poledne v závěru klimatické konference představil návrh nové klimatické dohody. Počítá se snahou udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriální érou.
„Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit,“ prohlásil na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje, francouzský prezident Francois Hollande.
Šéf OSN Pan Ki-mun označil návrh dohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti.
A co musí lidé udělat, aby se Země neohřála o více než 2 stupně Celsia do roku 2100? Především se co nejrychleji zbavit závislosti na fosilních palivech do poloviny 21. století a nahradit je obnovitelnými zdroji.
A kolik bude stát zmírnění oteplování?
Podle studie týmu šéfekonoma Světové banky 1 % světového HDP.
A v čem se státy při jednání nejvíce rozcházely?
V otázce financování. Jak „překvapivé.“ Platí totiž, že od roku 2020 musí rozvinuté státy poskytovat 100 miliard dolarů ročně rozvojovým státům na zvládání klimatu a snižování emisí.
Ale i v průběhu konference zazněly perličky. Například ministr zahraničí USA Kerry prohlásil: „Dnes nedokončujeme střechu. Dnes pokládáme základy, na kterých bude možné dál stavět.“
Podle ministra životního prostředí Brabce bude klimatickou dohodu v České republice ratifikovat parlament. Smlouva bude účinná od chvíle, kdy ji takto bude ratifikovat 55 států s minimálním podílem 55 procent na globálních emisích.
Ratifikační proces by měl podle předpokladů začít v dubnu příštího roku a trvat 12 měsíců. Pokud budou podmínky ratifikace splněny, má dohoda od roku 2020 nahradit protokol z Kjóta.
Zatím to tedy vypadá , že „uhlíkovému“ šílenství, které bude nutně mít negativní vliv na ekonomiky signatářských zemí, už nezabrání ani dvě rezoluce americké Sněmovny reprezentantů proti úsilí prezidenta Obamy dosáhnout dohody v boji proti klimatickým změnám.
Nejsmutnější ale na tom všem je, že mnozí z těch politiků, kteří jsou přímo odpovědni za neutěšenou situaci v řadě zemí světa a za současnou migrační krizi včetně vážného nebezpečí z ní plynoucího, zasadili Evropě, ale v podstatě i celému světu, další těžkou ránu.
Chtějí snad naši planetu vědomě zničit, nebo se úplně zbláznili? V prvém případě je to „na prokurátora“, v druhém na „dr. Chocholouška“.
Ale ať už je to tak nebo onak, měli bychom vzít rozum do hrsti a v této neblahé činnosti se jim , každý podle svých možností, snažit zabránit. Třeba tím, že o tom budeme mluvit a psát.