Zatímco přírodovědci se zdráhají spojit hurikán s globálním oteplováním, jiní mají jasno
Zní to možná překvapivě, ale právě události typu hurikánu Sandy by neměly přiživovat debatu o globálním oteplování. Ne proto, že by s klimatem, jeho vývojem a změnami nesouvisely, ale proto, že ta debata je příliš ideologická. A řekněme rovnou, že z obou vyhraněných stran názorové barikády.
Alarmisté se chytají každého průšvihu, aby zdůraznili nezbytnost boje s klimatem a nákladů na něj. A zarytí skeptici chtějí dokázat, že globální oteplování jako doktrína (rozuměj: oteplování způsobené činností člověka) neexistuje. To je sice legitimní téma politické i vědecké debaty, ale ne debaty o hurikánu Sandy.
Takto by šlo formulovat "poučení z krizového vývoje kolem New Yorku" na konci října. Mene tekel psané na zdi Jestliže se potvrdí odhad 50 miliard dolarů, tak se výše přímých i nepřímých (například ušlé zisky) škod způsobených hurikánem Sandy přiblíží bilionu korun, což se zase blíží objemu státního rozpočtu České republiky. Kdo za to může? Je častý výskyt ničivých hurikánů typu Sandy vyvolán změnou klimatu, chcete-li globálním oteplováním?
Pojišťovny to asi moc nezajímá. Ty prostě musí zaplatit škody (tedy alespoň těm, co se pojistili), neboť představa, že by nějaký americký soud uznal jako viníka konkrétní lidskou činnost, že by prstem ukázal na pachatele, je z říše bájí. Ale politická a odborná debata běží i mimo Ameriku a ještě nějaký čas běžet bude.
Aby bylo jasno, Sandy nebyla nikterak výjimečná ohledně své síly či napáchaných škod. Výjimečné nejsou ani poslední roky, ač se na pohled zdá, že ničivé hurikány se množí jako houby po dešti. Jenže za tím nárůstem je do značnémíry zvýšená pozornost médií. Podíváme-li se na tabulku ničivých smrští v USA za posledních 150 let, žádný jasný trend - natožpak něco jako "hokejkový graf" - nevidíme.
Nejhorší byla osmdesátá léta 19. století, pak čtyřicátá léta 20. století a teprve potom následuje první dekáda 21. století. A co se týče následků, mnohem větší škody než Sandy napáchala Katrina (2005) a podobný hurikán Ike (2008). Jestli se Sandy něčím vymykala, tak pozdním výskytem. Hurikánová sezona běžně trvá od srpna do začátku října. V přehledu najdeme hurikány, které řádily 10. i 18. října, ale 30. říjen je skutečný extrém, který odpovídá předpokladu, že změna klimatu sezonu prodlužuje. Přesto nelze zobecnit "případ Sandy" do příčinné souvislosti.
Sandy působila především mediálně. Zasáhla New York, hlavní město planety (sídlo OSN i burzy na Wall Street, bydliště Woodyho Allena i jiných celebrit). To je jako znamení blížícího se konce světa, mene tekel psané na zdi. A média i u nás se snažila, až přefukovala. "Queens v plamenech" stálo v novinovém titulku. Pane jo, vždyť Queens není řadová čtvrť, ale ohromná část New Yorku, kde žije 2,25 milionu lidí (dvojnásobek Prahy). Ta že byla v plamenech? Psalo se o zatopených linkách metra, ale vzápětí už o tom, že budou zprovozněny "za pár dnů". Kdo zažil pražskou povodeň v srpnu 2002, dobře ví, že na plné zprovoznění metra se čekalo dlouhé měsíce.
Ne, Sandy nebyla "bouří století", jen vyvolává nadproporční zájem. "Počítám," píše diskutér na Aktuálně.cz, "že přesvědčí i poslední skeptiky v USA, že globální oteplování je realitou a že se s tím musí něco dělat, dokud není pozdě." Jenže americká debata vypadá jinak. Byla to věc přírody Kdybychom ji měli shrnout do úderného hesla, mohlo by vypadat asi takto: K čertu teď s doktrínou globálního oteplování. Není důležité, zda může za vývoj klimatu aktivita lidí, nebo Slunce. Důležité je, že se cosi děje, mění a získává pro nás těžko předvídatelný a chaotický charakter.
I v Lidových novinách se objevil odhad, že Sandy se stane politickým argumentem a "v přední linii se střetnou odborníci a vědci". Ale pohurikánová realita je poněkud jiná. Co je na ní v jistém smyslu nejzajímavější? Možná to, kolik předních přírodovědců (hlavně meteorologů) se zdráhá připsat vinu za Sandy globálnímu oteplování. A naopak snadnost, s níž tu vinu - rozuměj lidskou - nacházejí vedle aktivistů i někteří politici, například Andrew Cuomo, guvernér státu New York. Suma sumárum: nestřetávají se odborníci a vědci, nýbrž aktivisté a politici.
Ti, kdo spojují Sandy s globálním oteplováním, často citují klimatologa Michaela Oppenheimera z Princetonské univerzity, jeho výrok, že stoleté záplavy teď New York čekají každým dvacátým, ba až třetím rokem. Jenže to řekl Oppenheimer v únoru. Nyní dodává, že spojovat Sandy s globálními trendy je nefér. To odmítá i Jennifer Francisová z Rutgersovy univerzity a podle Geralda Northa z texaské A&M byla Sandy až z 90 procent jevem přírodním.
Jistě, hurikány souvisí se změnou klimatu. Jejich chod je ovlivněn i tím, že plocha ledu v Arktidě je teď dva miliony km2 pod normálem, takže výpar z volné hladiny, pohánějící cirkulaci atmosféry, je logicky vysoko nad normálem. Ale spojovat s tím konkrétní průšvih jménem Sandy je ideologie.
LN, 2.11.2012