Českem obchází strašidlo, kterému se říká pozoruhodným anglickým obratem vendor lock-in.
Proti tomuto strašidlu se dá bojovat všemi možnými i nemožnými prostředky a hlasitě odsuzovat jeho vliv, vysvětlovat, proč se s ním bojovat nedá, případně mu podlehnout a tvářit se, jako kdyby neexistovalo.
Celkově je možné říci, že český stát je proti strašidlu vendor lock-in příliš slabý a to samo o sobě zpochybňuje jeho kompetenci rozdělovat veřejné peníze. Naposledy na vendor lock-in upozornila zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, která popisovala porušení zákona a nehospodárnost při nákupech softwaru a hardwaru pro informační systémy finanční správy, resp. ministerstva financí, přesněji řečeno pro kontrolní systém EET.
Vendor lock-in má i český překlad, který strašidlo označuje termínem uzamčení zákazníka. Nešťastný zákazník si nakoupí nějaký produkt například v oboru informačních technologií, tím se však stane závislým na dodavateli, protože další komponenty může odebírat pouze od něho. Další potřebné díly softwaru nebo hardwaru vyrábí jen jediný konkrétní dodavatel.
S něčím podobným se setkávají třeba řidiči, kteří bývají nuceni pro opravy svého vozu vyhledat značkový servis. Řidič však přece jen může koupit další auto od jiného výrobce, majitel složitého počítačového systému by však musel vyhodit všechno, do čeho investoval nemalé peníze desítky let.
Zdejší státní úřady se velice často dostávají do situace, že jejich informační systémy závisí na jedné dodavatelské firmě. Dodavatele je pak možné nahradit jenom tím, že se s ním nějak dohodnu na předání. Samozřejmě to je možné, ovšem předpokládá to snahu na straně úřadu a součinnost od soukromého dodavatele.
Zažili jsme už pozoruhodné spory a skandály, které se týkaly fenoménu vendor lock-in, týkaly se třeba OK Systemu, který je dodavatelem a správcem počítačových systémů ministerstva práce a sociálních věcí, nebo firmy Kapsch, tvůrce a správce mýtného systému na dálnicích.
V obou případech není dodnes jasné, kdo měl ve sporech pravdu, jestli se příslušný úřad závislosti na dodavateli zbavil, dokonce ani to, jestli při uzavírání nových smluv nebyly porušeny zákony a úřady využily peníze daňových poplatníků hospodárně.
Případ systému EET je dokladem, že finanční správa akceptovala vendor lock-in od dodavatele svého informačního systému, kterým je společnost IBM. Jak tvrdí mluvčí berního úřadu, byli pod politickým tlakem zavést systém EET co nejdříve, a tak v časové tísni udělali to nejjednodušší, co mohli udělat, a prostě o systém EET rozšířili svůj dosavadní software i hardware.
V takovém případě je ovšem zřejmé, že byly porušeny zákony a peníze daňových poplatníků se nevyužily hospodárně. V tom je případ tak naléhavý. Systém EET měl zvýšit výběr daní, ovšem s prostředky získanými tímto výběrem plýtvá. Co s tím tedy uděláte, zní logický dotaz na finanční správu i ministerstvo financí.
Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus