Neviditelný pes

PRÁVO: Potíž jménem „compliance“

28.8.2018

Přísnější regulace komplikují a zdražují podnikání zcela poctivým subjektům

Anglické slovo „compliance“ se v české profesní mluvě zásadně nepřekládá. Pokud bychom se o to pokusili, mohli bychom říkat třeba „soulad s normami“, „dodržování“ anebo „poslušnost“. Čímž je vysvětleno, oč jde.

Normy mohou mít podobu evropských direktiv, národních zákonů nebo vyhlášek. Kvůli jejich sledování a dodržování musí finanční společnosti zaměstnávat rok od roku početnější týmy právníků. Společnost Duff & Phelps vypočítala, že evropské firmy z finančního sektoru průměrně utratí čtyři procenta ze svých celkových tržeb na compliance, přičemž tento podíl může vyšplhat až na deset procent.

To je hodnota, která může ohrozit růst a stabilitu evropského bankovnictví. Na tomto místě se čtenář může ušklíbnout – vždyť přece banky mají dost peněz na tučné platy svých manažerů, tak ať nejsou sobecké a zaplatí za správnou věc. Vždyť přece nechceme opakování evropské finanční krize. Jenomže otázka zní, zda vlastně přísnější regulace jsou správná věc.

Posedlost regulacemi

Po roce 2008, kdy se evropské banky začaly hroutit jako hrady z písku, zachvátila Brusel posedlost regulacemi. Mělo se za to, že za krizi mohl příliš liberalizovaný trh. Věřilo se, že když si úředník pořádně dupne, bankéři přestanou obchodovat s nebezpečnými věcmi zvanými deriváty, že přestanou prodávat neznalým klientům předražené a rizikové finanční produkty a skončí s praním špinavých peněz. Výsledkem budou mnohamiliardové dodatečné příjmy pro státní pokladny a stabilnější ekonomika.

Jenomže ve skutečnosti to tak nefunguje. Ukazuje se, že regulace s sebou nese nepopiratelné náklady, avšak její přínosy jsou mnohem obtížněji měřitelné. Pokud vůbec.

Server Bloomberg nedávno publikoval článek s názvem Compliance Doesn’t Pay(Compliance se nevyplatí). „Navzdory kaskádě pravidel, regulací a rekordním pokutám náklady na compliance – pět miliard liber ročně navíc jen v samotném Spojeném království – mají efekt, který je stěží postřehnutelný. Měření úspěchu v této oblasti není exaktní věda, ale pokud zachycování špinavých peněz má být použito jako metrika, vypadá to, že byl udělán jen malý pokrok.“

Europol odhaduje, že pouze pět procent transakcí, které firmy identifikují jako podezřelé, je reportováno úřadům, z čehož 10 procent pokračuje k dalšímu vyšetřování. To znamená, že banky preventivně hlásí stokrát více případů, než je nutné, namísto aby se soustředily na ty podstatné, jež mohou vést k odhalení trestné činnosti.

Z hlediska banky je podobný přístup logický: raději preventivně zahltíme úřady hlášeními, než abychom riskovali, že něco zanedbáme a dostaneme od regulátora tučnou pokutu. V některých zemích jdou věci do extrémů. Britská National Crime Agency odhaduje, že se v zemi každoročně vypere 90 miliard špinavých liber. Jenomže– jak rozeznáme špinavou libru od čisté? Řečeno slovy klasika, nejde to. Rozhodně ne jednoduše.

Praktické důsledky? Nejde zdaleka jen o náklady spojené s vydržováním právníků, kteří dohlížejí na compliance. Zpřísněný dozor komplikuje a zdražuje podnikání zcela poctivým subjektům.

Malá podnikatelská odysea

Příklad. V Británii si založíte společnost s ručením omezeným (Limited Company, ve zkratce Ltd). To jde snadno, přes internet máte novou společnost založenou do 24 hodin. Ale abyste mohli skutečně podnikat, potřebujete bankovní účet. Vydáte se do banky – a začne malá odysea.

V Barclays vás rovnou pošlou pryč, protože jeden ze společníků má trvalé bydliště mimo území Británie. Z toho koukají jen problémy, takže sorry, goodbye. Bankovní úředník vám raději doporučí konkurenci.

Jdete tedy třeba do Lloyds. Úředník vyslechne vaši žádost a uloží vám domácí úkol: seznam dokumentů, zejména doklady o trvalém bydlišti společníků, doklad o sídle společnosti, byznys plán a tak dále. Na další schůzce se dozvíte, že u jednoho z dokladů nesedí jediné písmenko v adrese. „Litujeme, ale naše předpisy jsou v tomto směru velmi přísné.“

Na třetí schůzce máte konečně všechny doklady v pořádku. Následuje výslech na dvě až tři hodiny: Proč chcete podnikat v tomto odvětví? Jaké máte zkušenosti? Jaké máte podíly v jiných společnostech? Nebyl jste někdy v úpadku? Proč jste si vybral pro svou společnost právě toto jméno? Jaké očekáváte tržby během prvního, druhého, třetího roku? Jaké procento z vašich tržeb může pocházet ze zahraničí?

Odpovíte-li na všechny otázky uspokojivě, není ještě vyhráno. Vaše žádost jde k posouzení. Teprve po dvou týdnech můžete s napětím čekat, zda se ve vaší poštovní schránce objeví dopis s příznivou zprávou: účet otevřen, můžete začít podnikat!

Za čas můžete obdržet doporučený dopis, že váš účet se ruší kvůli nedostatkům v compliance. Ale neztrácejte hlavu, naštěstí jde jen o podvodný dopis s cílem vylákat z vás informace. (Phishing není jen záležitostí webu.) Horečka kolem compliance otevřela podvodníkům nové obzory.

Správný překlad slova „compliance“ by měl spíše znít „komplikace“.

LN, 23.8.2018

Robot Investment Calculator



zpět na článek