Jsou i horší trhy, než je Brazílie, Rusko, Indie a Čína. A větev si pod sebou řeže také EU
Akciový index zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) oslabil od konce ledna 2018 o více než dvacet procent. Je na nižší hodnotě než v srpnu 2008. Čtyři trhy, kterým se prorokovala velká budoucnost, ošklivě zklamaly. Nejvíce Rusko. Proč?
Minimálně jednou za desetiletí přijdou do módy emerging markets. Do češtiny lze tento termín přeložit jako „vynořující se trhy“. Vskutku, trhy jako Čína, Rusko, Indie, Argentina nebo Brazílie se vynořovaly z něčeho dost nepříjemného – z minulosti, která zahrnuje diktatury, konfiskace, státní plánování, hyperinflaci, v lepším případě jen vysoké daně, byrokracii a korupci.
Úspěch závisí na tom, zdali vynoření z výše uvedených jevů je trvalé, anebo jen přechodné. Je-li odhodlání politiků vlažné, reformy polovičaté a ekonomická gramotnost obyčejných lidí nevalná, snadno se stane, že dotyčná země na pár let zazáří, ale pak se nevyhnutelně opět ponoří do marasmu.
Velké a hořké zklamání
Investiční koncept skupiny BRIC vypadal skvěle. Čína bude nová průmyslová velmoc. Rusko již je surovinová velmoc, Brazílie je bohatá na jiné suroviny, hlavně zemědělské. Indie postupně nahradí Čínu jako průmyslová velmoc v odvětvích s nižší přidanou hodnotou, navíc má vyspělé informační a komunikační technologie. Všechny tyto trhy zahrnují zhruba třetinu světové populace a jsou regionálně i odvětvově diverzifikovány. Co více by si investor mohl přát?
Zhruba po dobu šesti let od listopadu 2001, kdy analytik Jim O’Neill vypustil zkratku „BRIC“ do světa, věci fungovaly správně. Například brazilský akciový index MSCI vzrostl ke květnu 2007 více než osminásobně (v dolarech). Skvělé!
Jenomže pak se Brazílie propadla do politické a ekonomické krize. Byrokracie, korupce a politický populismus si začaly vybírat svoji daň. Od května 2008 do května 2018 ztratily brazilské akcie 61 procent své dolarové hodnoty.
V případě Číny se nic takového sice nestalo, ale ukázal se jiný problém. Čínské podniky s masivní podporou státu a polostátních bank přehnaly objem investic do výroby. Tím vytvořily superkonkurenční prostředí. Konkurence je sice motorem kapitalismu, ale všeho moc škodí: čínské podniky byly nuceny sekat ziskové marže až na dřeň, mnohé se propadly do ztráty. Jejich akcie si na burze vedly podle toho: převážně nevalně. Dodnes většina čínských akciových indexů nedosáhla zpět svého vrcholu z roku 2007.
Pokud jde o Rusko, nevypočitatelný prezident Putin vytvořil tak nejisté prostředí pro investory a tak nepříznivý obraz své země v zahraničí, že ruský akciový trh lze označit za fiasko. A to ani nemluvíme o dopadech mezinárodních sankcí kvůli nesmyslným pokusům obnovit impérium. Výsledek? Na suroviny bohatý trh s průmyslovou tradicí a nízkými mzdovými náklady, který během desetiletí ztratí polovinu hodnoty, prostě není nic než velké a hořké zklamání. Kdyby Putin nedělal za celou dobu své funkce vůbec nic, udělal by lépe.
Abychom nezapomněli na Indii: neblahé dědictví poslední generace britských koloniálních správců dosud žije v podobě zrůdné byrokracie a ještě zrůdnějších socialistických zákonů. Poslední Britové spravující Indii byli totiž socialisté, stoupenci fabiánského hnutí, kteří nově samostatnému státu nadělili danajský dar v podobě socialistických daní, socialistické měnové politiky a hlavně socialistického zákoníku práce. Ten byl psán, aby se líbil hlavně odborářům, čehož důsledkem je fakt, že 81 procent Indů pracuje načerno, česky řečeno „švarc systémem“. To ovšem znemožňuje, aby indický korporátní sektor rostl adekvátně svým možnostem, aby si bral bankovní úvěry, emitoval cenné papíry na burzách a expandoval do zahraničí.
Socialistické zákony brzdí Indii více než kastovní systém. Kromě toho Indie je velmi těžkopádně fungující demokracie, takže šance na zásadní reformu jsou mizivé.
Čím dál víc nesmyslných regulací
Jsou i horší trhy než Brazílie, Rusko, Indie a Čína? Ale ano! Například ukrajinský akciový trh ztratil od července 2007 do července 2018 celkem 96,3 procenta hodnoty vyjádřené v dolarech. Ukrajina má totiž všechno: korupci, byrokracii, inflaci, neschopný stát, a navrch ještě občanskou válku.
Ale hlavní pointa teprve přijde. Akciový index MSCI EU se dlouhodobě vyvíjí ještě hůře než BRIC. Co dělá Evropská unie špatně? Proč jsou evropské akciové indexy tak malátné?
Protože EU neustále utahuje šrouby. Každým rokem přibývá nesmyslných regulací. Byrokrati postupně opřádají Evropu stále hustší sítí direktiv, zákonů a vyhlášek. Vše ve jménu blahobytu, vše ve jménu spotřebitele, vše pro občana. Nicméně dopady na růst a inovace jsou katastrofální.
Evropa sedí na svém historicky nashromážděném bohatství, které je stále ještě značné, ale příliš se nerozvíjí. V Evropě vzniká málo nového. Nejhodnotnější evropskou technologickou společností je švédská Spotify o tržní hodnotě téměř 34 miliard dolarů. Americká společnost Apple má hodnotu 1069 miliard dolarů. Tím je řečeno vše.
LN, 21.8.2018