Neviditelný Pes

VODA: Bude jako v sedmačtyřicátém?

10.8.2018

Již se prosadil názor, že sucha a povodně představují dvě strany téže mince změny klimatu. Čím více klesá zadržovací schopnost krajiny, tím rychleji z ní odteče voda i z vydatných srážek a tím snazší je nástup sucha. Přesto se povodně uchovávají ve společenské paměti více než sucha.

Na domech v záplavových oblastech vidíme rysky s údaji, kam sahala voda v letech 1890, 1997, 2002, 2013… A v hospodách ukazují fotografie, jak to vypadalo, když voda sahala až k výčepu. Kdežto extrémní sucha tak jasnou dokumentaci nezanechávají. Spíše než s jedním postiženým místem se pojí s příběhy kraje či celé země. Třeba proslulé sucho z roku 1947 s tím, jak nás před neúrodou a hladem spasily dodávky sovětské pšenice (spíše šlo o to, jak odvrátit oči Čechoslováků od pošilhávání po Marshallově plánu). S rokem 1947 se srovnávají – tedy bez doprovodného ideologického příběhu – i velká sucha posledních let. V rozhovoru pro Právo se k tomu srovnání hlásí i náměstek ředitele ČHMÚ Jan Daňhelka.

Jenže chceme-li si to neblaze proslulé sucho z roku 1947 přiblížit, chceme-li se dozvědět, v čem se shodovalo třeba s letoškem a v čem se od něj lišilo, srozumitelnější než počítačové modely vědců mohou být zápisy v obecních kronikách či dobovém tisku. Lidé, kteří zprávy z těchto zdrojů čerpají a dávají je na web, si zaslouží náš dík.

Web zvaný Skupina přátel zdravých Vrdů působí hodně lokálně. Ale informace z obecní kroniky Dolních Bučic, které tam předloni vložila paní Lenka Bochníčková, stojí za pozornost. Srovnávají roky 1947 a 2015 (tedy do značné míry i letošek).

I v roce 1947 začalo sucho už na jaře. „Počasí bylo slunné a takovým zůstalo až do listopadu. Pršelo jen slabě… V srpnu a září byly srážky nepatrné. Pršet začalo teprve 5. listopadu.“ Tak to kdyby se opakovalo letos, to by byl teprve extrém.

Podobností mezi rokem 1947 a nynějšími léty je více: „Vody bylo málo a muselo se s ní šetřit,“ napsal kronikář. „Krmení pro dobytek ubývalo a rolníci byli nuceni většinu kusů odprodati. V roce 1947 žně začaly počátkem července a před koncem měsíce byly ukončeny.“ I letos mohly být dožínky už v červenci, jak jsme – s lehkou nadsázkou – už psali v LN.

Ale jinde podobnost ještě odhadovat nelze. „Zrna i slámy bylo málo. Po žních na poli nebylo trochu zeleně. Orat a sít se nemohlo, poněvadž bylo vše přeschlé. Zdálo se, že již pršet vůbec nebude,“ líčil to kronikář v roce 1947. Kdyby se letošní sucho utrhlo ze řetězu tak, že by se po žních nemohlo orat a sít, to by byl teprve mazec. Jenže přesná předpověď takového vývoje na měsíce dopředu je mimo dosah současné vědy. I proto je lepší šetřit silnými slovy a „katastrofické sucho“ si zatím nechávat pro neblaze proslulé léto 1947.

LN, 8.8.2018



zpět na článek