... a pár „malých detailů“ navíc
Václav Klaus napsal nesmírně inspirativní poznámku ke clům zavedeným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Velmi jasně ukazuje na to, že dnešní světová ekonomika má mnohem zásadnější problémy.
Václav Klaus v úvodu své krátké poznámky píše: Moje „nekritika“ Trumpa vychází z toho, že dnes, tedy i před Trumpovými cly, ve světě nemáme systém volného trhu a že v nepřehledném systému současného přeregulovaného světa (zásahy, které jsou v rozporu s trhem) posun jednoho dílčího parametru – jakkoli izolovaně kritizovatelný – nemusí znamenat celkové zhoršení výchozího stavu. Vím, že to bude apriorně označováno za politicky nekorektní názor, ale je to tak.
A další významný odstavec je tento: Cla jsou však v případě současné vysoce regulované ekonomiky jen vrškem ledovce (a jsou již do značné míry odstraněna či snížena systémem Světové organizace obchodu, WTO). Jednoduchá učebnicová teorie bere v úvahu jen cla a nikoli další formy státních zásahů a jen okrajově připomíná nejrůznější formy regulace dovozů, známé dovozní kvóty, a zejména nebere v úvahu voluntaristicky (a protekcionisticky) koncipované „standardy“ (hygienické, zdravotní, bezpečnostní, environmentální, pracovní, atd.), které jsou svými dopady neskonale významnější než cla samotná.
Osobně bych pak k tomu přidal další fenomény, které jsou primárně také politickými rozhodnutími, nicméně mají mnohem zásadnější dopad na světovou ekonomiku než cla.
Tím zásadním faktorem jsou ekonomické sankce. To jsou vlastně také svým způsobem „cla“. Pokud bychom na zboží podléhající politické sankci přidali nějakou vývozní přirážku (například 500 %), ono zboží by bylo v zásadě neprodejné kdekoliv na světě i bez sankcí. Ekonomické sankce vyhlášené bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou proti Rusku po okupaci Krymu, k nimž se přidala také EU, mají na obchod s Ruskem mnohem fatálnější následky než cla. Ruští producenti zboží, které je na seznamu obchodních sankcí (ať už ze strany Západu nebo Ruska), si pochvalují, že zažívají pravé obchodní žně a nestačí uspokojovat poptávku. Rovněž tak sankce uplatňované vůči Íránu ze strany USA se musejí líbit čínským a ruským firmám, které jsou v některých segmentech schopny nahradit firmy ze Spojených států.
Politika tak má zcela zásadní a dominantní vliv na světový obchod a tvářit se, že ne, je nesmysl. Z mého pohledu je docela zvláštní, že existují malé nebo žádné celní překážky při dovozu spotřebního zboží z Číny. Pokud si Západ v minulosti od této vstřícné politiky sliboval, že pomůže po ekonomických změnách čínské reality změnit i realitu politickou, evidentně k tomu nedochází. V Číně stále existuje vláda jedné strany a centrálně řízená ekonomika, i když Čína povolila soukromé podnikání. Jestliže konkrétně dovoz z Číny do Spojených států převyšuje opačný vývoz do Číny několikanásobně, cla na čínské výrobky jsou ze strany USA logickým pokusem, jak negativní saldo obchodu s Čínou alespoň trochu přiškrtit. Čína dokáže zareagovat díky vládě jedné strany rychle a efektivně a investice do americké ekonomiky poklesly během roku o více než 90 procent. S tím si samozřejmě americká ekonomika snadno poradí, nicméně ukazuje to, že diktatura je vždy mnohem rychlejší než diskuse uvnitř západních států.
Kritika cel ze strany Trumpa je často doprovázena argumentací, že se to mezi spojenci „nedělá“. Zavedení cel na straně dovozu z USA do EU je pak vysvětlováno jako odvetná akce. Politici a ekonomové se pak hrozí možné obchodní války. Obchodní výměnu však Evropa i USA při obchodu s Čínou dlouhodobě prohrávají už desetiletí a Trump zkouší tento desítky let trvající stereotyp změnit. Navíc, právě standardy, o kterých Klaus píše, jsou v zemích jako Čína a další asijské státy nastaveny mnohem benevolentněji než v EU či USA, nemluvě o ceně práce, a to také významně zlevňuje výrobu. Podobně jako v politice nulové tolerance k ilegální migraci má Trump nesmiřitelné odpůrce své celní politiky jak uvnitř USA, tak za hranicemi. Apologetové „volného trhu“, který, jak z výše uvedeného plyne, zas až tak moc „volný“ není, se například i v ČT24 o rozhodnutí Trumpa vyjadřují jako o „dementním“. Sám Trump říká, že jen plní to, co před volbami 2016 slíbil, a věří, že ho američtí voliči podpoří i v podzimních volbách do Kongresu. Jakou má šanci, uvidíme.
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz