Evropská centrální banka zavelela k pomalému návratu k přirozenému stavu věcí
Evropská centrální banka se na svém důležitém zasedání rozhodla pro velmi pomalé utahovaní kohoutku nákupů finančních aktiv. Ze současného tempa 30 miliard eur měsíčně bude banka nakupovat aktiva už jen za 15 miliard od října a na konci roku by chtěla tento program zastavit úplně. Je to určitě dobrá zpráva, protože konečně bude šance ukázat, jak na tom opravdu jsou evropské finanční trhy bez podpory centrální banky. Zároveň banka nechává dostatek času, aby se trhy na tuto novou situaci pomalu připravily. Monetární politika evropské banky je však velmi opatrná a připomíná přešlapování na místě. Jelikož úrokové sazby by se měly zvedat až v létě 2019. Proč toto datum?
Jedná se o případ, kdy ekonomické zájmy jsou přebity těmi politickými. Euro má pořád nulové bankovní sazby, zatímco dolar se tento týden dostal již na dvě procenta. A tak v tomto velmi pomalém běhu k návratu k neutrální monetární politice je dolar daleko před eurem. Připomeňme, že dolar ještě není v cíli, protože neutrální sazby by měly nominálnímu ekonomickému růstu HDP v dané zemi pomoci. Do ceny by se měla promítnout i inflace a taktéž riziko investice, které je vyjádřeno celkovým zadlužením USA a to je vysoké. Rozumná hranice tři až čtyři procenta je daleko i pro americký dolar. Stanovení termínu možného navýšení sazeb tak odpovídá kalendáři evropských parlamentních voleb.
Rozhodnutí Evropské centrální banky tak nenahrává kritikům eura. Za prvé se banka nechystá k rozhodnutím, která by měla vliv na ekonomický systém. Do evropských voleb by finanční systém měl zůstat velmi stabilní a v případě jeho výkyvů je banka připravena jednat. Druhý důvod, proč tato informace nepotěší odpůrce eura, je v tom, že i kdyby euroskeptici vyhráli a měli většinu v Evropském parlamentu, Evropská centrální banka by mohla sazby rychle zvýšit, jelikož to bylo v plánu. Což by mělo v první chvíli negativní dopad na trhy. A tak si ECB připravuje silnou páku do rozhovorů s novým evropským parlamentem.
Odvážný předpoklad
Nezvednutí úrokových sazeb je potřeba dát do souvislosti s další zveřejněnou informací ECB, a to s dosáhnutím inflačního růstu. Banka zvedla odhad inflace pro rok 2018 na 1,7 procenta z předpokládaných 1,3 uvedených v březnu letošního roku. Tato zpráva jistě nepotěší investory do obligací. Záporné sazby a vyšší inflace ukrajují z jejich investic. Navíc, jelikož jsou nyní k dispozici dluhopisy americké, čínské nebo pro odvážnější investory i ruské. Ty nabízejí větší zúročení kapitálu než evropské dluhopisy, nyní nově zmenšeny o rostoucí inflaci. Otázkou je, zda investoři nespustí výprodej držených obligací, aby nakoupili ty výnosnější. To by mohlo mít za následek prasknutí obligační bubliny na evropských trzích. Jistěže namítnete, že tohle všechno bankéři ECB jistě vědí a již udělali vše, aby této bublině předešli.
Ano, dozajista o tomto nebezpečí vědí, protože pomalu utahují kohoutky levných peněz, a zvýšení sazeb bychom se mohli dočkat již v letě příštího roku. Jisté je, že tyto sazby porostou, aspoň na začátku velmi pozvolně, rychlostí čtvrt procentního bodu za půl roku. To je optimální rychlost, aby nedocházelo k velkému výprodeji dluhopisů a zároveň finanční instituce by pomalu obměňovaly nevýhodné dluhopisy za výnosnější. Jedinou nevýhodou tohoto řešení pomalého návratu k přirozenému stavu věcí je, že potřebuje klidné politické období, a to v horizontu deseti let. A to, že během těch deseti let nedojde v Evropě k nějaké velké ekonomické anebo geopolitické krizi, se jeví jako odvážný předpoklad.
Autor je filozof
LN, 26.6.2018