„Ukrajinci berou jenom tu práci, o kterou Češi nemají zájem.“ To je standardní odpovědí zaměstnavatelů a ekonomických teoretiků na strach lidí ze zaměstnávání cizinců. U nás se to týká Ukrajinců, v Británii Poláků, v USA zase Mexičanů.
Potlačme nyní ješitnost a snahu dokázat si svou intelektuální a kulturní převahu nad všemi záporáky z odborů. Na čem je založen základ efektivity trhu? Na stálém nalézání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Je možné, aby v tržním systému existovala dlouhodobě neuspokojená efektivní poptávka? V systému pružných cen v zásadě nikoli.
Zkrachují bez Ukrajinců supermarkety?
Proč tedy Češi nechtějí pracovat u pokladny v supermarketu? Je to kvůli osobní antipatii k pokladnám? Jistě ne. Důvodem je nabízená cena za práci na pokladně. Je-li nabídka statku (v tomto případě práce pokladních) nižší než poptávka, roste v tržním systému jeho cena. Tedy cena práce. Co by se stalo, kdyby z Česka zmizeli všichni Ukrajinci, Poláci a ostatní hůře placení cizinci? Přestaly by supermarkety pracovat pro nedostatek pokladních a skladníků? Těžko. Bylo by jen nutné zaměstnat Čechy. Tedy, nabídnout takovou cenu jejich práce (=plat), který by je motivoval danou práci vykonávat. To je klasický střet nabídky a poptávky. Globalizace však navykla firemní šéfy místo zvyšování platů svých zaměstnanců raději najmout imigranty z relativně chudších zemí.
Je růst cen nevyhnutelný?
Klasický „argument“ v tomto bodě: „když najmeme Čechy za vyšší plat, odnese to spotřebitel. Ceny se zvednou.“ Skutečně není prostor v nákladech firem pro udržení cen i při růstu platů zaměstnanců? Dle výzkumů amerického Economic Policy Intitute měli manažeři velkých firem v USA v 60. letech zhruba 20krát vyšší plat, než jejich zaměstnanci. Až do konce 80. let se tento rozdíl zvyšoval v podstatě mírně. Od začátku 90. let (kdy vznikla Světová obchodní organizace a začala velká éra globalizace) však nastal obrovský zlom. Platy manažerů se přiblížily 400násobku platů zaměstnanců. Dodnes se tento poměr pohybuje okolo 300násobku. Podobné trendy jsou zaznamenány i v ostatních vyspělých zemích. Top manažeři mají enormně rostoucí příjmy a ve svých vilových čtvrtích jsou chráněni, narozdíl od zaměstnanců, od všech nákladů imigrace. A to včetně zvýšené kriminality, která je pro imigrační centra typická. Je už jasnější, proč jsou pánové ve značkových oblecích takovými fanoušky volného pohybu pracovní síly napříč národy i kontinenty?
S imigranty platy nerostou
Globalističtí ekonomové také říkají, že imigrace platy výrazně nesnižuje. Když roste celkový ekonomický výkon dané ekonomiky, je přirozené, když roste reálný příjem zaměstnanců. Když však na místo, dosud obsazené domácími pracovníky, přijde pracovní síla z chudších zemí, platy nerostou. Statistiky pak mohou ukázat, že pokles je mírný, platy víceméně stagnují. Není to však náhodou tak, že bez přísunu levné pracovní síly by naopak výrazněji rostly? A že by onen tryskově rostoucí nepoměr mezi příjmy manažerů a zaměstnanců od začátků globalizace pravděpodobně vůbec nenastal? A že by značná část lidí například v USA nebyla tak frustrovaná, až z toho mnohdy začne vážně přemýšlet o fakticky marxistických receptech?
Mocným tohoto světa se povedlo vytvořit zdání, že kdo je proti imigraci, je xenofobní primitiv. Statistiky nyní však již ukazují, že „primitivové“ mají pravdu.
konzervativec a ekonom