Ne, nebojte, třetí světová ještě nezačala, to jen USA bojují s rybou, kterou si tam sami nasadili.
V sedmdesátých letech minulého století si američtí rybníkáři přivezli z Asie kapry, aby jim vyčistili rybníky od řas a jiného zeleného neřádu, což tito učinili na výtečnou.
V devadesátých létech se několika exemplářům povedlo dostat z rybníků až do Missisipi, kde se jim náramně zadařilo, a to tak, že se stali pohromou: díky své žravosti a podmínkám dorůstají neobvyklé velikosti a váhy (až 40 kg!) a svými skoky či spíše lety nad vodou ohrožují zdraví vodních sportovců! Sežerou, co se dá, a na ostatní, domácí ryby nic nezbyde! Rozmnožují se takovou měrou, že už jsou v celém povodí Missisipi a aby se nedostali do Velkých jezer, museli u Chicaga postavit komoru s elektrickou ohradou. Řada odborníků se dnem i nocí zaobírá otázkou, jak jejich invazní postup zastavit a jak je z Ameriky dostat.
Jiný problém řešili vědci v Yellowstonském parku: přes prokázaný výtečný zdravotní stav místních jelenů jejich stav klesá. Hlavním podezřelým byli vlci: počátek ubývání jelenů lze datovat do doby opětovného usídlení vlků v parku. Ale vlci to nebyli a nakonec se ukázalo, že to jsou medvědi, kdo decimuje stavy jelenů tím, že žere jejich mláďata. Jak to, že medvědi, ti přeci jelení mláďata nežrali ve velkém, živili se místním yellowstonským pstruhem! Jak to, že změnili jídelníček? Jednoduše, pstruha v místních potocích není... Proč není? Nu, protože ho v Yellowstonském jezeře sežral jiný, větší pstruh, kterého tam nasadili nějací idioti, aby měli větší úlovek. A tento invazní druh holt kvůli své velikosti a domácím zvykům do mělkých potoků nerad... Teď vedení parku podniká drahá opatření, aby nájezdníka vyhubil.
Naši ekologičtí aktivisté tento problém znají a vehementně proti němu bojují, ať je to flora či fauna, domácí hříště patří domácím a jestli už domácích není, tak se holt zase dovezou (např. bobr) a cizí musí být vyhnáni či vyhubeni. Ekologické hnutí už zaznamenalo nejednu vítěznou bitvu s invazorem (ano, to je odborný termín, „invazní druhy“) a jeden by řekl, že naši ekologičtí aktivisté budou důslední, ale ouha, jaksi s tím mají problémy: platí pro člověka stejné (přírodní ) zákony či ne?!
Lze konstatovat, že už se rozhodli: člověk není tvor přírodní, na něj přírodní zákony neplatí a minimálně pro tentokrát jim invaze nepůvodních druhů nevadí.
Dokonce tomu fandí a napomáhají.