Neviditelný pes

EKONOMIKA: Nový čínský kouzelnický trik

4.3.2016

Jak asi může vypadat rok 2016 v zemi, kde je recese vydávána za zpomalení růstu

Když během roku 2015 statistiky začaly poukazovat na prudké zpomalení čínské ekonomiky, svět si kladl otázku, co se může stát. Může Čína, donedávna hospodářský motor světa, upadnout do hospodářské recese jako každá „normální“ ekonomika?

Samozřejmě že může. Čína nemá žádný kouzelný plášť, který by ji chránil před výkyvy hospodářského cyklu. Dokládá to autorův článek z února 2009:

Vládní zdroje sice vykazují pouhé zpomalení růstu, ale je sporné, zda jim lze věřit. Dne 22. ledna 2009 oznámila agentura Bloomberg, že Čína je v recesi, navzdory vládním statistikám, které ukazují růst za čtvrté čtvrtletí 2008. Profesor Nouriel Roubini z New York University prohlásil, že recese nastala navzdory „vydatně masírovaným“ oficiálním číslům.

Západní metodika používá měření růstu HDP na základě dvou po sobě následujících kvartálů. Na rozdíl od USA a západní Evropy měří Čína růst ekonomiky na bázi meziročních kvartálních údajů. Co to v praxi znamená? Meziroční metoda měření nezachytí v plné míře zpomalení, ke kterému došlo během minulého pololetí. Konkrétně, čínské úřady oznámily, že růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2008 činil 6,8 procenta. Nicméně když profesor Roubini přepočetl tento „hezký“ výsledek na západní standardy, výsledkem byl pokles v hodnotě -0,3 procenta.

Pouhé „zpomalení růstu“ tedy ve skutečnosti byla recese, byť zamaskovaná orientálním aritmetickým trikem.

Králík z klobouku

Ve srovnání s jinými ekonomikami je tu ještě jeden rozdíl. Když naposledy na přelomu let 2008 a 2009 Číně reálně hrozilo nebezpečí těžké recese, vláda zasáhla a vytáhla z kouzelného klobouku králíka v hodnotě několika stovek miliard dolarů. Nikoli v podobě státních dotací, ale v podobě bankovních úvěrů. Banky jsou v Číně podřízené vládě – včetně banky centrální –, takže to nebyl problém. Čínský ekonomický stimul byl největší na světě, v přepočtu k velikosti ekonomiky zastiňoval i záchrannou akci americké vlády v době krize Lehman Brothers.

Ještě jednou článek z února 2009:

O čínské recesi vypovídá i pokles fyzických veličin: spotřeba energie, pokles letecké dopravy, významný pokles spotřeby surovin. Čínská spotřeba elektřiny meziročně poklesla o sedm procent. Výpadek spotřeby surovin měl v druhém pololetí roku 2008 velmi citelný vliv na ceny komodit. Jde o analogii roku 1997. V té době významně poklesla dynamika světové spotřeby ropy v důsledku asijské krize. Nízké ceny platily až do roku 1999, kdy se asijské ekonomiky začaly z krize vzpamatovávat. V těchto letech byl barel ropy krátce obchodován za cenu kolem pouhých 10 dolarů, což mělo drtivý dopad na příjmy některých ropných států.

Mimochodem, ruská finanční krize v srpnu 1998 byla způsobena výpadkem příjmů z exportu ropy – tedy nepřímo asijskou krizí, ke které došlo o rok dříve.

Profesor Roubini očekává, že cena ropy zůstane v roce 2009 v rozmezí 30–40 dolarů v důsledku čínské recese. Pro Rusko je to špatná zpráva, ale Západu pokles cen energií pomůže. Nízké ceny umožní centrálním bankám udržovat nízké úrokové sazby, neboť inflace zůstane nízká.

Stejný scénář se odehrával i v roce 2015, zejména v druhé polovině roku. Také během prvních dvou měsíců ceny komodit klesaly. Úrokové sazby šly tentokrát dokonce mnohdy do záporných hodnot.

Brzy během roku 2009 se čínská ekonomika vzchopila a ceny komodit šly díky čínské spotřebě opět nahoru. Profesor Roubini se tehdy mýlil: na levnou ropu mohl svět na několik let zapomenout. Od konce roku 2009 až do prvního pololetí 2014 ceny ropy strávily většinu času nad hranicí 90 dolarů za barel.

Monumentální úvěrová expanze

Jak bude vypadat roku 2016? Podle lednových údajů vzrostl objem nově poskytovaných podnikatelských úvěrů v Číně o 70,7 procenta ve srovnání s lednem 2015. V celkovém součtu objem úvěrů vzrostl o 15,3 procenta. To je vskutku monumentální úvěrová expanze. Tím spíše, že Čína již v roce 2015 patřila mezi nejzadluženější ekonomiky světa, především v důsledku bankovních úvěrů.

V současné době se objem celkového čínského dluhu, včetně dluhu státu, podniků a domácností, pohybuje kolem 250 procent hrubého domácího produktu. V roce 2008 to bylo 160 procent HDP. Bude mít nynější stimul za následek další nárůst dluhu, například na 340 procent HDP?

Může se to stát. Na světě existují i zadluženější ekonomiky než Čína: Irsko, Portugalsko, Belgie, Nizozemsko, Řecko, Španělsko, Dánsko, Švédsko, Francie, Itálie, Británie. Všechny tyto ekonomiky měly podle údajů společnosti McKinsey z roku 2014 větší celkový dluh v rozmezí 390 až 250 procent HDP (v sestupném pořadí). Světový rekord drželo Japonsko se 400 procenty dluhu k HDP. (Co Česko? Pouhých 128 procent.)

Ať už se čínská ekonomika bude vyvíjet jakkoli, jedno je zřejmé: pokud jde o dluh, v této disciplíně již téměř dosáhla špičkové světové úrovně. Zároveň je to špatná zpráva pro Evropu. Na našem kontinentu již není prostor povzbuzovat ekonomiku dluhem, státním nebo soukromým. Žádné kouzelnické triky Evropě nepomohou.

Autor je ředitel pro strategii, společnost Partners

LN, 26.2.2016

Nová ústava.cz



zpět na článek