Jak nás před rokem okradli za bílého dne
Dnes je to přesně rok od té doby, co Česká národní banka trestuhodně oslabila korunu. Proč trestuhodně? Protože běžný občan byl poškozen. A také běžný podnikatel, běžná firma jsou škodní. Každému občanovi zdražilo cokoli z dovozu. A také pochopitelně pobyt a nákupy v zahraničí. Firmám a podnikatelům, kteří nakupují materiál, výrobky a technologie v zahraničí, a není jich málo, také vše zdražilo.
Pravda, oslabení koruny pomohlo vývozcům. Z důvodu slabší koruny jsou na zahraničních trzích konkurenceschopnější. Jenže exportéři žádnou pomoc ve skutečnosti nepotřebovali – a rozhodně ne pomoc na úkor zbytku ekonomiky. Český vývoz totiž zaznamenával solidní čísla už před tím, než intervence proběhla.
Česká národní banka si dnes připisuje zásluhu nejen za pomoc exportérům, ale i za nastartování spotřeby či průmyslové výroby. To jsou ale už jen její báchorky, které mají loňskou intervenci ospravedlnit.
Nejúsměvnější z bankéřských báchorek je ale ta následující. Centrální bankéři říkají, že ještě před rokem lidé šetřili, protože očekávali, že ceny budou dále klesat. Proto oslabili korunu, aby tím zvýšili ceny a lidé se odhodlali k utrácení v očekávání zdražení. Jenže tahle argumentace je od základu mylná.
Všichni pamatujeme dobu, je to tak deset let, kdy opravdu velká a plochá televize – „plazma“ – stála bratru sto tisíc korun. Dnes srovnatelně velká a ještě plošší televize vyjde na necelou pětinu tehdejší ceny – asi na dvacet tisíc korun. Navíc má funkce, které televize z doby před deseti lety neměla, například internet. Když tedy započítáme tento technologický rozvoj a ještě k tomu přičteme zvýšení průměrné reálné mzdy v ČR, k němuž za posledních deset let došlo, je zlevnění televizí ještě mnohem vyšší než „jen“ osmdesátiprocentní! To je přece obrovský pokles ceny! Slovy centrálních bankéřů: obrovská deflace! Nevšiml jsem si přitom, že by se v posledních deseti letech, či někdy předtím, sektor elektroniky potýkal s nějakou poptávkovou krizí. Obchodníkům s elektronikou se zjevně daří, mají plno.
Odkud tedy vzala Česká národní banka argument, že pokles cen je pro ekonomiku zhoubný? A to prosím podotýkám, že centrální bankéři oslabují korunu v rámci boje proti potenciálním mnohem menším cenovým poklesům, než jaký běžně už celá desetiletí nastává ve zmíněném sektoru elektroniky.
Pokles cen – deflace – není problémem. A už vůbec není problémem, který by ospravedlňoval takové oslabení koruny, jaké loni provedla centrální banka. Za bílého dne nás prostě připravila o část našich úspor – taková je pravda. Pravda, která je o to více hořká, když si uvědomíme třeba to, že Švýcarsko je v deflaci už dva roky. A je přitom jednou z nejlépe prosperujících evropských ekonomik, s jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti.
Řekněme to narovinu. Loni jsme byli okradeni o úspory. A byli jsme okradeni se zdůvodněním, které nás přibližuje Balkánu a vzdaluje Švýcarsku. Ne, dnešní výročí opravdu slavit nebudu.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva Ekospol a.s.