GLOSA: Jak přijít o peníze

Za kulatý zas kulatý, vysvětlovali Voskovec s Werichem vznik peněz. Místo směny typu "čepice za husu" máme oběživo. Zdá se, že o ně přijdeme. Už delší dobu se o jeho zrušení mluví v souvislosti se Švédskem. Minulý týden seznámil veřejnost s plánem postupné redukce používání hotových peněz izraelský premiér Netanjahu. Podle této doktríny "cash is bad", jelikož peníze v hotovosti podporují černou ekonomiku a umožňují daňové úniky. Vlajkařský server Klausova nohsleda Petra Hájka Protiproud o tom referoval v duchu teze "židovské spiknutí proti svobodě občanů", už to by mohlo mělo vyvolat sympatie lidí, kteří čtou moje pondělní články, aniž plivou kolem sebe vzteky.

Že mají být hotové peníze postaveny mimo zákon, to my, scifisté, víme dávno. Peníze jako ekonomický princip, to je nejdůležitější vynález lidských dějin od vynálezu ohně. Naprosto nejsou vázány na nějakou formu. Od kovu k papíru, od papíru k nulám a jedničkám, to je technický vývoj, princip zůstává stejný – různorodé lidské činnosti se převádějí na nějaký společný jmenovatel hodnoty. Platební karta je skvělá vymoženost a bylo třeba velké míry zabedněnosti a zlé vůle, aby se pohřbil projekt s kartou pro dávky všeho druhu – taktéž se ten funus děl pod heslem ochrany osobních údajů. Mimochodem, tahle ochrana osobních údajů, to je důležitá součást moderního kladiva na čarodějnice.

Platební karty mám moc rád a nejvíc ty bezkontaktní. Protože jsem lakomec, nenávidím placení a předávání bankocetlí a mincí mě bolí neméně než Harpagona. Kdežto bezkontaktní kartu položím na jakousi krabičku, pípne to a jdu domů a nesu si pytlík housek a sejra. A mám to zadarmo, chce se mi jásat spolu s Jiřinou Bohdalovou. Skvělý pocit.

Vraťme se k izraelskému projektu. Ten je velmi vážný, zdaleka ne ojedinělý, Švédové uvažují o něčem podobném už dlouho. Přitom právě Švédsko byla v roce 1661 první země, která zavedla papírové peníze. Dnes tu prý na hmotných penězích lpějí jen starší lidé. V hotovosti se tu realizují jen tři procenta transakcí, v celoevropském průměru je to devět procent. V Izraeli začali ustavením výboru, který má zkoumat možnosti, jak hotovost z izraelské ekonomiky vymýtit. To by mohlo stoupence hotovosti uspokojit – ustavení výboru je bezpečná cesta k pohřbení projektu. Ale nemylme se, ono to jednou přijde, a nejen v Izraeli a ve Švédsku.

Občan to bude mít pohodlnější, ale stát taky. Dnes tiskne nekryté peníze a pentlí to seriózně znějícími názvy. Všechno to pumpování peněz do ekonomiky je ve své podstatě penězokazectví. Natištěné bankovky jsou koule na noze pánů velkých financí. V jejich snaze zhuntovat měnu ta koule nezabrání, jen ji ztíží.

A co my – nepáni malých financí? Jak to udělám, až si půjdu ke svému dodavateli pro pravidelnou dávku kokainu? Nutně vznikne něco jako "reziduální měna". Něco, jako byl tuzexový bon. Veksláci si zřídí pračky na tyhle ilegální peníze. A našinec pořád bude moci měnit čepici za husu.

Lidská vynalézavost je bezbřehá, najmě v oboru švindlování.

LN, 2.6.2014

*********************************************************************
PÁN VZDUCHU
V Nakladatelství Albatros vyšel román Ondřeje Neffa Pán vzduchu.
První část třísvazkového cyklu Tajemství pěti světadílů přivádí diplomata Mauklera a detektiva Fixe na stopu ďábelského spiknutí chystaného nejbohatším mužem světa Virgilem Adrianem. Tento dědic Ocelového města by rád hrál roli spasitele světa, avšak zkušené pátrače nedokáže oklamat. Jdou mu nelítostně po krku ve světě skvělých vynálezů, řiditelných vzducholodí a parních počítačů.