Přechod na využívání břidlicového plynu v energetice vedl k prudkému snížení emisí CO2.
USA by tak na rozdíl od řady ostatních zemí mohly v příštích letech splnit hlavní cíl takzvaného Kjótského protokolu o snižování skleníkových plynů, který přikazuje srazit emise pět procent pod úroveň roku 1990. (viz)
Americké "zezelenání" nikdo neplánoval ani neinicioval ať už zákony nebo dotacemi (těžba břidlicových plynů byla povolena především s ohledem na vlastní energetickou bezpečnost). "Zezelenání" přišlo samo – najednou se zkrátka stalo levnější vyrábět elektřinu spalováním nově objeveného plynu místo využívání špinavého uhlí.
V EU se břidlicový plyn naopak netěší velké důvěře a několik států zcela zakázalo jeho těžbu metodou hydraulického štěpení – což je dosud jediný známý způsob jak jej těžit ve velkém měřítku, ČR takový zákaz zvažuje.
Co dodat? Zatímco naše peněženky krvácí na větrných a solárních farmách a hrozí zhroucení energické sítě, nedostatečně dimenzované na vzrůstající množství "nepředvídatelných" zdrojů, většina Evropy má ke splnění cílů z Kjota daleko (ČR je výjimkou díky tomu, že meta nastavená dle roku 1990 reflektuje produkci značně špinavých "socialistických" podniků, které ve velké míře přestaly existovat). Ekology dále prosazovaný odklon od jaderné energie ve většině Evropy naopak přímo vede ke zvýšení užívání fosilních paliv včetně uhlí v energetice.
Americká vláda nemá ekologii a životní prostředí v prioritách příliš vysoko. Nepovolovala těžbu břidlicového plynu s cílem dosáhnout čistšího životního prostředí. Nicméně stalo se a USA se touto volbou dostanou levně a skokem tam, kam my již léta klopýtáme.
Produkce elektřiny spalováním plynu, čistšího, avšak stále fosilního paliva, sice není finálním řešením, ale je to krok s podstatným efektem, krok, který přináší hmatatelné výsledky – méně skleníkových plynů i čistší vzduch, aniž by zvyšoval cenu elektřiny; v USA ji naopak snižuje.
Je tedy poněkud diskutabilní, zda ekologicky motivovaný zákaz těžby skutečně prospívá životnímu prostředí. V tomto případě mám pocit, že toto ekologické chování škodí jak životnímu prostředí, tak našim peněženkám. Navrhuji proto, s přihlédnutím k této i předchozím zkušenostem, změnit definici a význam slova ekologie a slov s ním spojených, aby lépe reflektovaly reálný stav. S platností od 24. srpna 2012 vyhlašuji, že:
- ekologie = víra založená na filosofii komplikování života mlčící většině prostřednictvím nahodilých a nekoncepčních zákazů, příkazů a daní vydávaných věřící menšinou bez jakéhokoliv hlubšího smyslu, krom sebeuspokojování menšiny samotné
- ekologické chování = podvolení se šikaně
- ekolog = příslušník věřící menšiny
- ekologický aktivista = militantně smýšlející zfanatizovaný ekolog (obzvláště nebezpečný)