Vláda opět rozhodla, že zvýší daně. Nafta tedy zdraží nejen zemědělcům, ale o 30 haléřů zdraží všem. Přitom to šlo udělat jinak.
Vláda opět rozhodla, že zvýší daně. Tentokrát daně z nafty zemědělcům a DPH. Nafta tedy zdraží nejen zemědělcům, ale všem, protože z ní budeme platit o procento vyšší DPH. Litr nafty, který je dnes za 35,70 korun, bude za 36 korun [(35,7/1,2)x1,21].
Zrušení zelené nafty se dalo udělat bez zvýšení daní. Výměnou za odpovídající snížení základní sazby všem. To ale vládu zřejmě vůbec nenapadlo.
Jak zrušit zelenou naftu bez zvyšování daní
Zelená nafta znamená, že zemědělci, kteří jezdí na poli a dělají tam tyto činnosti, mohou vyplnit formuláře a na základě žádosti dostat od státu zpět 60 % spotřební daně z nafty spálené na polích. Znamená to, že reálně tak z litru platí spotřební daň nikoliv 10,95 Kč, ale 4,38 Kč.
Jsem pro zrušení této výhody. Kdo nejezdí na silnici, ať neplatí mýto a silniční daň, tak to je. Spotřební daň ale z 90 % nejde na stavby a opravy silnic, ale na všechny možné jiné výdaje státu, od platů učitelek na základních školách po důchody.
Byl bych tedy pro zrušení "zelené nafty", ale bez zvyšování daní!
O co se zruší sleva pro jedny, o to se má snížit základní sazba pro všechny. Spotřební daň by se tak mohla snížit o padesátník pro všechny, ať jste zemědělec či nikoliv. Oproti nynější standardní sazbě by zemědělci platili cenu o padesátník nižší, když by jezdili po poli, a navíc by platili o padesátník nižší cenu i při svých jiných činnostech, než je ježdění po poli (např. převážení úrody po silnici a ježdění za nákupy).
Vláda ale urputně odmítá dělat cokoliv bez zvyšování daní. Rozhodla se dotaci zvanou "zelená nafta" zrušit, ale základní sazbu o to nesnížit. Naopak se jí rozhodla ještě zvýšit pomocí vyšší sazby DPH.
Je to vláda, která neumí šetřit, umí jen zvyšovat daně. Už aby skončili. Kdyby zrušení "zelené nafty" využili k celkovému snížení základní sazby, mohli by vybrat více, protože by u nás více tankovaly projíždějící kamiony. Vláda si ale myslí, že zvyšovat daně je jediný jejich úděl.
Perpetum mobile na polích
Před týdnem jsem byl jako "odpůrce dotací všeho druhu" pozván do debaty České televize "Máte slovo" na téma "Zelená nafta", abych oponoval panu Babišovi a panu Velebovi, obhájcům zemědělských dotací a privilegií typu zelená nafta. Debata to nakonec vysloveně nebyla, což může internetový divák posoudit zde.
Řekl jsem panu Velebovi a panu Babišovi, že jejich žádosti o zelenou naftu jsou absurdní, protože oni tu vratku žádají, aby mohli dělat bionaftu. Jinými slovy, oni kupují ropnou naftu (s povinnou 6% příměsí biopaliv), aby s její pomocí udělali bionaftu z řepky.
Naše zemědělství totiž už není o produkci potravin, ty dovážíme. Podle Babišovy firmy Preol, která bionaftu z řepky dělá, je řepka na 15 % orné půdy. Spíš bych řekl, že je to víc. Podobné množství je používáno na plodiny, ze kterých se dělá líh přimíchávaný pro změnu do benzínu.
Oni nám chtějí svoji bionaftu cpát do našich motorů, ale sami si ji do svých John Deerů lít nechtějí. Nic jim nebrání, aby jezdili po polích na stoprocentní biopaliva. Ta nejsou zatížená spotřební daní vůbec. Nemuseli by žádat o vratku 60 % spotřební daně, platili by totiž spotřební daň nula!
To ale neudělají, protože biopaliva jsou tak ohromě neefektivní, že se nedají vyrobit za použití jich samých. Je to, jako bychom dělali větrnou elektřinu tak, že bychom na větrníky foukali fénem napájeným z Temelína.
Zrušme povinné přimíchávání biopaliv
Kdyby naše zemědělství nedělalo biopaliva a nepřimíchávali bychom biopaliva do nafty a benzínu, mohla by být paliva o další 2 koruny levnější. Bylo by to dobré pro všechny, i pro zemědělce, pokud by vyráběli potraviny. Nepotřebovali by žádnou slevu na spotřební dani, byli by i tak konkurenceschopní.
V televizní debatě jsem připomněl, že Evropská unie sice nařizuje mít v naftě podíly biopaliv, ale až od roku 2020. Pak mi připadá zbytečné zdražovat si naftu a benzín již nyní. Do roku 2020 se EU beztak určitě rozpadne.
Převzato z autorova blogu
Autor je předsedou Strany svobodných občanů a přednáší ekonomii na vysokých školách