Když jsem 17. března letošního roku psal pro tento deník článek s názvem Soused naboural – auto zamkneme v garáži, zdaleka jsem netušil, kam až hysterie či programové politické pokrytectví spojené se svéráznou „interpretací“ poškození japonských jaderných elektráren v důsledku nevídaně silného zemětřesení a obrovské vlny tsunami může zajít.
Informace o tom, že na nedělním zasedání Křesťanskosociální unie (CSU) německá kancléřka Merkelová podpořila návrh, aby bylo nejpozději do deseti let uzavřeno všech 17 německých jaderných elektráren, svědčí o tom, že buď je tato žena neuvěřitelně hloupá, nebo je neskutečně pokrytecká a pro hlasy svých voličů je schopna udělat v podstatě cokoli.
Její příklad dokládá, že evropští politici jsou pro své setrvání u moci ochotni podpořit i ty nejnesmyslnější návrhy, kterými mohou získat hlasy odborně „nezpůsobilých“ voličů využívajících bulvární tisk jako základní zdroj svých vědecko-technických informací. Lze předpokládat, že takto významná politička jistě má prostřednictvím svých dobře placených poradců přístup i ke skutečně odborně fundovaným názorům, ale: „Hlas lidu – hlas boží!“ A tak nakonec raději zveřejní takový postoj, který s vysokou pravděpodobností najde ohlas u mas technicky a odborně nevzdělaných hlupáků, jichž je ve všech státech většina. O důsledky veřejné prezentace tohoto odborně naprosto nekompetentního a společensky nebezpečného názoru se nestará, protože v době, kdy se výrazně negativně projeví, ona již bude v dobře placeném politickém důchodu.
Pokrytectví politických špiček států Evropské unie dosahuje vrcholu. V podstatě směřují směrem vytyčeným Jiřím Paroubkem: říkejme a nabízejme lidem to, co chtějí slyšet. I kdyby to byla ta sebevětší kravina.
Situace je taková, že při pokračujícím trendu naznačeném kancléřkou Merkelovou se my, Evropané, ve vývoji vrátíme o několik desetiletí zpět a za elektrickou energii budeme platit neskutečné vysoké ceny opepřené pravidelnými energetickými „blackouty“ a podobnými radostmi. Tím, jaká bude za těchto okolností konkurenční schopnost evropského průmyslu, se nikdo nezabývá. Nyní totiž dělají hlupáci politiku pro blbce. Nakonec však na ni doplatíme všichni.