Konkrétní situace je však ještě složitější. Uhelné limity byly vyhlášeny pouhým usnesením vlády v roce 1991 a s jejich ukončením se počítalo v přiložené důvodové zprávě k roku 2004. Pouze pro zajímavost. Žádné usnesení vlády nemá legislativní platnost a slouží pouze jako řídící akt pro zasedající ministry. Značné množství z několika tisíc schválených usnesení mnoha vlád nebylo nikdy naplněno.
Osobně si myslím, že stávající úmysly vlády, zřejmě zakotvené v připravovaném programovém prohlášení, nebudou konečným řešením. Po praktické stránce neprolomení limitů způsobí ekonomické problémy nejen energetikům, ale i občanům a podnikatelům. Zajímavé je zjištění, jak se teplárny na budoucnost připravují. Některé zvažují přechod na černé uhlí nebo i zvýšenou výrobu z biomasy. Varianta dovozu uhlí není příznivá. Připočtou-li se k ceně paliva přepravní náklady, učiní se z produkce tepla finančně neúnosné ekologické podnikání. Teplárny budou muset navíc investovat značné částky do kotlů schopných spalovat uhlí s jinými technickými vlastnostmi. Přestavba uhelných kotlů na zemní plyn je hodnocena studiemi tepláren jako neufinancovatelná. Stejné důvody platí i pro využívání biomasy, především dřevní štěpky, která může tvořit pouze několik málo procent energetické bilance. Ideologie dostatku biomasy jako náhradního ekologického paliva je nereálná. České lesy by například musely být schopny vytěžit z lesů více než desetinásobek současné produkce. Za stávající situace nemají teplárny v podstatě připraveno žádné ekonomicky únosné řešení. Ke své škodě se staví k problematice zdrženlivě, přestože mohou mít oporu z ideologických důvodů v neprojednané energetické zprávě Pačesovy komise.
Pokud by se u největších teplárenských zdrojů nahradilo deset procent spotřebovaného hnědého uhlí biomasou, muselo by se využít kolem 20 tisíc přejezdů kamionů ročně, které budou emitovat do ovzduší zcela zbytečně několik tun emisí zatěžujících okolní krajinu.
Pokud se opomenou dopady na elektrárny spalující tuzemské zásoby uhlí, pak dojde zcela jistě k omezení těžby s dopadem na značný nárůst nezaměstnanosti. Pro občany i podnikatele dojde opět ke zdražení již dnes neúnosných cen energie. Doplatí na to finančně i příjemci tepla v severočeské hnědouhelné oblasti.
Případné prolomení limitů těžby nese sebou i lidskou stránku nezbytného bourání mediálně známých sídel. Je proto na zvážení vlády, zda osudy několika tisíc občanů, u kterých je nezbytné solidní finanční vyrovnání od těžařů, převýší energetické potřeby milionů občanů republiky.
Jde o článek do diskuse, který se nemusí některým, především zeleným fandům líbit.