Neviditelný pes

EKONOMIKA: Jeho reforma je především naše riziko

28.3.2006

Daňové kolečko se točí a Vlastimil Tlustý dále rozdává rozhovory, v nichž říká věci, na nimiž zůstává rozum stát. Naposledy v rozhovoru redakcí případně nazvaném Má reforma je i mé riziko (MfD, 18.3.).

O pilíři volebního programu ODS, návrhu daňové reformy, v odpovědi na jednu otázku říká

Pokud zavedu tyto reformy a deficit v prvním roce nebude "mých" 18 miliard, ale 70 miliard, jak tvrdí ministr Sobotka, budu odvolán. Já nesu riziko.

A na otázku, zda bude ministrem financí pak odpovídá

Nevím. Já chci, aby všechno to, co jsem vám tady popisoval, fungovalo. Stálo mě to část života a vím jistě: tento projekt nemá na české politické scéně konkurenci.

Kdyby riziko důsledků neúspěchu "své" reformy nesl pan Tlustý sám, byla by to čistě jeho věc a já bych neztrácel čas psaním článků poukazujících na jeho neuvěřitelnou nekompetentnost, jež skutečně nemá na naší politické scéně konkurenci. A nejenom na naší, jsem přesvědčen, že nikde na celé zeměkouli neexistuje stát, kde by strana, která se chce dostat k moci, nechala svým jménem v klíčovém bodě svého programu mluvit člověka, který opakovaně dokazuje, že na tuto roli nestačí. Ale protože to riziko neseme všichni, ať rovné dani a ODS fandíme nebo ne, mělo by nás všechny (a hlavně příznivce ODS) zajímat, zda program ODS je realizovatelný a zda pan Tlustý je jeho důvěryhodným prodavačem.

Důvěryhodnosti politiků se týká také jedna z otázek rozhovoru:

MfD: Většina lidí nebude počítat ekonomické modely. Rozhodne se podle důvěryhodnosti politiků. Myslíte si, že jste důvěryhodným hlasatelem takovýchto čísel?

na niž pan Tlustý odpovídá slovy

Já jsem celý model rovné daně, státem zaručeného příjmu a státem zaručeného důchodu zkonstruoval. Jestli jsou důvěryhodnější tváře, které je mají prezentovat, to je otázka na někoho jiného. Já si v každém případě jako někdejší vědecký pracovník připadám v ekonomii a v matematice důvěryhodnější než současný ministr financí.

Člověk, jenž nemá na české politické scéně konkurenci

Proti gustu žádný dišputát a zdravá míra sebevědomí určitě neškodí. Musí být ovšem podložena aspoň základními znalostmi problematiky, v tomto případě daňového systému u nás. Doufám, že i ti nejskalnější příznivci ODS a rovné daně uznají, že pokud někdo chce reformovat daňový systém, měl by znát jaký je jeho současný stav. Jak ovšem ukazuje odpověď pana Tlustého na otázku MFD "A proč by měli lidé a firmy přiznávat příjmy za vaší vlády?"

Protože zdanění 29 procent navrhujeme snížit na 15 procent. Sociální pojištění chceme snížit o 8 procentních bodů, chceme zlevnit náklady na práci a také odstranit motivaci k šedé ekonomice. Když loni firma skryla před zdaněním milion, ušetřila 290 tisíc na dani. Ale stojí proti tomu náklady, třeba za daňového poradce, na obchodního partnera, s nímž provedete "optimalizaci"... Odhadem tak 100-120 tisíc korun, čili výnos z 290, je pak nanejvýš 190 tisíc. Když snížíme daň na 15 procent a výnos z onoho skrytého milionu bude jen 150 tisíc a náklady na "optimalizaci daní" se nezmění (ale ony se spíše zvýší, protože v jednoduchém systému je těžší peníze ukrýt), úspora bude 50 tisíc. Stojí lidem 50 tisíc za strach, že dostanou penále? Všem ne.

v případě stínového minstra financí tomu tak není. V této jedné jediné odpovědí je tolik nesmyslů a nepravd, že rozum zůstává stát. Při prvním čtení jsem si dokonce myslel, že jde o pouhé přeřeknutí, či tiskařský šotek, ale pak jsem z kontextu celého tvrzení poznal, že pan Tlustý si skutečně myslí, že sazba daně z příjmu právnických osob u nás je zmíněných 29%!!!

Skoro se mi ani nechce připomínat, že tato sazba nejen že u nás není, ale dokonce ani nikdy v historii ČR nebyla!! Letos je 24%, loni byla 26%, předloni 28% a v letech 2001-2003 31%. Čeho je moc, toho je příliš, obzvláště u člověka, který si "připadá v ekonomii a v matematice důvěryhodnější než současný ministr financí" a chce ho v červnu dokonce vystřídat. Pro Vlastimila Tlustého a nás všechny by bylo nejlepším řešením, kdyby se odebral do země, kde tato sazba DPPO skutečně je a tam svou reformu zkusil realizovat. Doporučil bych mu například Velkou Británii, kde je do konce března tohoto roku základní sazba DPPO 30 procent. To není sice přesně 29, ale nejsem fundamentalista. V týmu svého nového kamaráda Davida Camerona by jistě našel uplatnění.

Neznalost sazby DPPO není ovšem jediným nesmyslem ve výše uvedeném tvrzení. Pan Tlustý chce dále "sociální pojištění snížit o 8 procentních bodů". Jak na toto číslíčko přišel nám jistě ještě do voleb vysvětlí. Mne zatím vychází něco podstatně jiného. Sociální pojištění ve výší 15% bude podle jeho návrhu platit jen zaměstnanec a to z tzv. "superhrubé mzdy", tedy 1,35 násobku dnešní hrubé mzdy. Protože na základní škole jsem se učili, že 1,35 krát 15 je 20,25 a dnes je na sociální pojištění odváděno zaměstnancem a zaměstnavatelem dohromady celkem 34% hrubé mzdy, znamená reforma pana Tlustého snížení tohoto odvodu o 13,75%. Ale asi někde dělám chybu.

To, že pan Tlustý často říká věci odpoutané od reality není nic nového, ale že takový nesmysl řekne v rozhovoru s dvěma hlavními komentátory našeho nejčtenějšího seriózního deníku a ti ani neceknou, to je nejen šokující, ale především varovné.

Pravicová rétorika, levicová politika

Mimořádně chvályhodná je ovšem snaha pana Tlustého "zlevnit náklady na práci", neboť ty jsou bezesporu u nás vysoké (celkem 35% na sociální a zdravotní pojištění) a představují hlavní brzdou většího rozvoje naší podnikatelské sféry. Podnikatelé si ovšem jistě již sami všimli, že reforma pana Tlustého jim náklady na práci nesníží ani o haléř, ale naopak ještě jim přidá administrativní náklady spojené s přechodem od hrubé k superhrubé mzdě. Tlustá peněženka rozdává všem, jen na svého miláčka, drobného a středního podnikatele balancujícího na pokraji existence jsa utlačován a ždímán těmi ohavnými socany, jaksi pozapomněla. Pro něj není podstatná sazba DPPO, neboť ta se platí až ze zisku a toho má obvykle pomálu, ale právě povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění, které musí platit ať je nebo není ziskový. Kdyby ODS chtěla těmto podnikatelům skutečně pomoci, nerozdávala by tlustá peněženka jen zaměstnancům, ale něco by dala i podnikatelům. Například tím, že by superhrubá mzda nečinila 135 procent dnešní hrubé mzdy, ale třeba jen 125-130.

Proč to neudělá? Možná proto, že těch podnikatelů zase tolik není a ODS věří, že ji budou volit tak, jako tak. O to více myslí na nás, zaměstnance, kteří třeba ještě nejsme rozhodnuti, koho volit. Tak například bezdětné zdravotní sestře s hrubým měsíčním příjmem 15000 Kč tlustá peněženka přidá čistého 1784 Kč měsíčně, což přestavuje nárůst čisté mzdy o více než 17 procent!! Může taková sestra volit někoho jiného než právě tlustou peněženku?

I já jako slušně placený státní zaměstnanec jsem se podíval, co mi nadělí tlustá peněženka a byl jsem příjemně překvapen. Kdybych přiletěl z Marsu na jednání s Jiřím Paroubkem, také bych jistě bez rozmyslu volil ODS. Ale protože vím, že v ekonomice "oběd zdarma neexistuje" musím se chtě nechtě ptát, zda reforma pana Tlustého je vůbec uskutečnitelná a jaké důsledky bude mít. A tady začínají moje problémy. Nemám přitom na mysli otázku, zda se pro ni podaří získat většinu ve sněmovně, ale její čistě technickou stránku.

Virtuální realita

Základním krokem celé reformy je totiž předpoklad, že dnešní hrubá mzda bude navýšena na "skutečnou hrubou mzdu", či "superhrubou mzdu" a to o 35 procent, jež dnes odvádějí zaměstnavatelé na sociální a zdravotní pojištění svých zaměstnanců. Vzniká ovšem přirozená otázka JAK toho chce ODS dosáhnout? Dovedu si představit, že vláda tohle může udělat v organizacích rozpočtové a příspěvkové sféry, které sama řídí, ale jako k tomu chce donutit soukromé podnikatele? Nařídit soukromým subjektům zvýšit mzdy, jež jsou přece záležitostí smluvního vztahu mezi nimi a jednotlivci, přece nemůže. Aspoň já si to nedovedu představit a u nominálně pravicové vlády už vůbec ne. Protože touto změnou se cena práce ani o korunu nesníží, podnikatele přitom nemají žádný důvod tuto změnu provést dobrovolně, už jenom proto, ze by s ní byly spojeny určité administrativní náklady.

Protože ovšem i moje představivost má své meze, položil jsem tuto otázku na webové stránce ODS PLUS a dostalo se mi následující odpovědi:

Zvýšení současné hrubé mzdy o tyto prostředky podle návrhu ODS nebude záviset na rozhodnutí zaměstnavatele, ale bude zákonem uloženo.

Tedy zákonem, ale jak by měl odpovídající paragraf znít? Zákonem lze snížit nebo zcela zrušit zákonem stanovené odvody na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců, ale tuto úpravu spojit se zvýšením hrubé mzdy mi připadá nemožné. Rozdíl mezi odvodem a mzdou je totiž právě v tom, že odvod stanovuje záklonem stát, zatímco mzda je, aspoň ve standardní liberální společnosti, výlučně věci dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, do níž stát nemá co mluvit. Vědom si své omezené představivosti, požádal jsem proto opět server ODS PLUS o podrobnější vysvětlení. Zatím čekám na odpověď.

Představa o navýšení hrubé mzdy o 35 procent má ovšem ještě jeden háček. Hrubá mzda se skládá (aspoň v rozpočtové a příspěvkové sféře) z tarifní a pohyblivé složky. Ta první je součást pracovní smlouvy a zaměstnanec na ní má nárok, ta druhá závisí na rozhodnutí zaměstnavatele a je také časově proměnná. Je zcela zřejmé, že jakákoliv zákonem uložená úprava hrubé mzdy se může týkat jen tarifní složky. Protože reforma pana Tlustého dnešní cenu práce nesnižuje ani o halíř, nikdo by nemohl podnikatelům vyčítat, kdyby onu pohyblivou složku svým zaměstnanců nezvýšili, nebo dokonce snížili, aby z dárků tlusté peněženky měli něco i oni. V konečném efektu by pak mohli zaměstnanci ostrouhat.

Domnívám se, že je v bytostném zájmu především ODS samotné mít v této otázce zcela jasno a neslibovat neproveditelné. Ve středně a dlouhodobé perspektivě by pro ODS a liberální politiku u nás vůbec nemohlo by být nic horšího, než opožděné poznání, že celá daňová reforma je postavena na vodě a v praxi nerealizovatelná. Z výroků čelných funkcionářů ODS je bohužel patrné, že se touto přízemní otázkou nezabývají. Tak například sám předseda ODS v on-line rozhovoru na iDnes 22.03.2006 na toto téma říká

Již dnes platí zaměstnanec na sociální a zdravotní pojištění 47,5 procenta. To, že 35 procent za něj formálně platí zaměstnavatel, je pouze administrativní věc. Faktická cena práce pro zaměstnavatele je dnešní hrubá mzda krát 1,35. Nastavení hrubé mzdy bude automatické.

To není jen naivní představa, ale i nebezpečná iluze.

Trojčlenka za to nemůže

Nepřipravenost pana Tlustého a jeho spolupracovníků při odhadu důsledků jím navržené reformy je varovná. Za celou dobu od Kongresu ODS v listopadu 2005 ODS nebyla schopna, či ochotna, předložit podrobný propočet dopadu navrhované reformy, jenž je přivedl k závěru, že v prvním roce jím bude zvýšení deficitu státního rozpočtu jen o výše citovaných "mých18 miliard". A přece právě tohle by mohlo ODS přinést nové příznivce z řad přemýšlejících lidí, kteří jsou ochotni věnovat této otázce pár minut času. Mohlo, ale ty výpočty by se musely opírat o skutečnost a ne jen zbožná přání.

Jako ilustraci nepoctivého přístupu ODS k informování veřejnosti o jejich návrhu připomínám již mnohokrát opakovaný argument, že snížení sazby DPPO vede ke zvýšení jejího výnosu. Tak například pan Tlustý v rozhovoru pro MFD na konstatování redaktorů "Zadáte-li totiž makroekonomický model nějakému levicovému ekonomovi, spočítá vám na základě stejných čísel, že váš model fungovat nebude." bez uzardění odvětil

To dělají sociální demokraté. Na trojčlence dokazují, že když sníží sazbu, nutně klesne i výnos. Tak to v praxi není. Vždyť i ministr Sobotka poté, co snížil daň o dva procentní body, získal větší výnos.

a to přesto, že Bohumil Sobotka ani jiní sociální demokraté tohle nikdy netvrdili. Závislost výnosu DPPO na její sazbě je v praxi jen těžko stanovitelná, neboť závisí nejen na této sazbě, ale také na růstu HDP. Například v letech 2001-2003, kdy u nás byla stejná sazba DPPO ve výši 31 procent, výnos výrazně vzrostl a to i ve stálých cenách (2001: 92 mld., 2002: 105 mld, 2003: 114 mld.). V roce 2004 po snížení sazby z 31 na 28 procent výnos prakticky stagnoval (115 mld.). Loni při snížení sazby na 26% výrazně vzrostl na 130 mld., ale je velmi pravděpodobné, že velká část tohoto nárůstu byla důsledkem silného růstu HDP. V žádném případě tento nárůst není "empirickým potvrzením platnosti" tvrzení, že nižší sazba DPPO vede na větší výnos, tak jak to ve výše citovaném rozhovoru na iDnes tvrdí Mirek Topolánek.

Protože po bitvě je každý generálem, upozorňuji na úskalí plavby s kapitánem Topolánkem a kormidelníkem Tlustým včas. Abych měl čisté svědomí.



zpět na článek