Kdyby nešlo o vážnou věc, byla by to vlastně hrozná legrace. Milióny nebo miliardy, čert vem rozdíl, stejně ho nikdo nepozná. A ochotní ohaři naší demokracie tomu pasivně přihlížejí, jako například Petr Šimůnek v Partii na Primě v neděli 4. prosince, v níž o přízeň diváků bojovali pánové Topolánek a Sobotka.
Na otázku moderátora o dopadech daňové reformy navrhované ODS: Pane předsedo, promiňte, promiňte, tak v každém případě i váš poslanec pan Tlustý říká, že to, co vy chystáte, první rok, pokud byste vládli, bude stát 18 miliard Kč. Mirek Topolánek přitakal Ano, 18 miliard Kč, aniž si vzpomněl na tabulku převzatou z webové stánky Kongresu ODS, v níž se stínový ministr financí dopady daňové reformy ODS pokusil vyčíslit. Bohužel se mu to nepodařilo a jak je z tabulky patrno spletl si miliardy s milióny. Chybička se samozřejmě může vloudit, ale je přece jen zneklidňující, že člověk, který chce být ministrem financí, nemá rozdíl mezi milióny a miliardami lépe zažitý.
Na další otázku, kde vezme ODS peníze na to, aby se ta díra neprohlubovala, pan Topolánek odvětil Ty peníze ve druhém roce je to červená nula, jak já říkám, asi mínus jedna a už ve třetím roce je to, jsou to plusová čísla. a hned na Sobotku zaútočil slovy Vy jste někde řekl, že daňový systém ODS přinese výpadek 180 miliard v situaci, kdy celé majetkové příjmy a daň z příjmů jako výběr daní činí zhruba ztrátu, nebo těch 180 miliard, a vítězoslavně zakončil slovy Vy jste současně řekl, že se nevyberou žádné daně.
V tomto okamžiku mohlo být po souboji, neboť Topolánek svým výrokem Sobotkovi nahrál na smeč. Místo, aby ukázal, že Topolánek podstatě návrhu ODS nerozumí, Sobotka jen mdle opáčil Ano, jeden z analytiků, já jsem panu předsedovi nabídl tuto tabulku, tam jsou jasné propočty a jeden z analytiků uvedl částku 120 miliard. To se zas tak příliš neliší od toho názoru ministerstva financí.
Člověk ovšem nemusí být "analytikem", aby jednoduchou úvahou a za použití veřejně dostupných informací dopady návrhu ODS sám spočítal. Stačí umět používat Google a na pár kliknutí se dostane na ekonomický portál Euroekonom, kde najde spoustu zajímavých informací a grafů. V části "Grafy" mimo jiné i koláč příjmů státního rozpočtu v roce 2004, z něhož vyplývá, že pan Topolánek velmi přesně odhadl částku pocházející z výběru daně z příjmu fyzických a právnických osob (180.7 miliard Kč), ale "pozapomněl" na to, že jím navrhovaná daňová reforma ovlivní také výši výběru pojistného sociálního pojištění, jež v roce 2004 činila 293.3 miliard Kč. Na skutečnost, že návrhy ODS povedou k "masivnímu propadu výběru sociálního pojištění" upozornil na Neviditelném psu 12.12. pan Trédl. Rád bych jeho varování doplnil prostinkým výpočtem konkrétní hodnoty tohoto propadu, vycházeje přitom z oněch 293.3 miliard Kč a návodu, jak bude vypadat výpočet daně v režii ODS. Tento návod pan Tlustý podrobně rozebíral ve svém vystoupení na kongresu ODS v Brně v okénku, které je zde. Plyne z něj, že část, o niž by se v roce 2004 snížil výběr sociálního pojištění, je dána jednoduchým podílem (1-1.35 x 0.15/0.34)=0.4. Číslo 1.35 v čitateli převádí standardní hrubou mzdu na "skutečnou hrubou mzdu" zahrnující i sociální a zdravotní pojištění dnes placené zaměstnavatelem, 0.15 je sociální odvod podle ODS, 0.34=0.08+0.26 je stávající sociální odvod. Propad výběru samotného sociálního pojištění je tedy 293.3x0.4=119 miliard Kč. Protože 1.35*0.1=0.135=0.09+0.045 , plyne z analogického výrazu pro zdravotní pojištění, že jeho výnos se nezmění.
Pojďme k výběru daně z příjmu právnických osob, jejíž sazba činila v roce 2004 28%. Po zavedení rovné daně ve výši 15% by se její výnos snížil skoro o polovinu (přesně o 46.4%), což při objemu 85.5 miliard dává 39.7 miliard. Takže jsme už na 159 miliardách propadu. Letos je daň právnických osob již jen 26%, takže pokles výběru by byl jen o 39.3%, ale protože údaje o výběru daní za tento rok ještě nejsou k dispozici, počítám vše pro rok 2004.
U daně z příjmu fyzických osob je situace složitější, neboť tam k odhadu změny výnosu nestačí znalost celkové vybrané částky, ale bylo by třeba znát i zdanitelný základ a rozdělení poplatníků do různých příjmových skupin. Protože však Tlustá peněženka slibuje víc všem a celkové náklady zaměstnavatelů na práci se nezmění, znamená to, že stát i ze vybere o něco méně. O kolik přesně nevím, ale při celkovém výnosu 95.2 miliard snad nebude přehnaný odhad na úrovni 10%, tedy cca 10 miliard. A jsme u celkové částky 170 miliard Kč.
Nakonec zkusme odhadnout i DPH, která státu sype ze všech daní nejvíce. Zde je odhad objektivně nejtěžší, neboť výsledek závisí i na chování kupujících. Podívejme se proto na to, jak se změnil výběr DPH po zavedení rovné daně ve výši 19% na Slovensku. O tom lze získat informace například na serveru http://www.ineko.sk/static/heso/ v dokumentech Reformy na Slovensku 2003-2004 Reformy na Slovensku 2004-2005, odkud jsou i následující tato tabulka a tato tabulka. V první jsou porovnány výnosy různých daní v roce 2003, tj. před zavedením rovné daně, s očekávanou situací po jejím zavedení v roce 2004. Z třetího řádku plyne, že bylo očekáváno zvýšení výnosu DPH ve výši 16.6%. Ještě zajímavější údaje najde čtenář v druhé tabulce, v níž jsou kromě očekávaných výnosů v roce 2004 i reálné výnosy a výhled na rok 2005. Jak vidíme, u DPH se vybralo více, než se předpokládalo, takže výnos DPH v důsledku zavedení rovné daně vzrostl skoro o 19%. Vezmeme-li toto číslo jako velmi hrubý odhad (na Slovensku nahradila rovná daň 19% dvě pásma: 14% a 20%, zatímco u nás by 15% rovná daň nahradila 5% a 19%) dopadu rovné daně u nás, dostaneme nárůst DPH o 26.7 miliard, které zaokrouhlím nahoru na 30 miliard. A protože spotřební daně se návrh ODS nedotkne, jsme skoro na konci. Suma sumárum mi to dává propad výběru sociálního a zdravotního pojištění, daní z příjmu fyzických a právnických osob a DPH ve výši 140 miliard Kč, přičemž nejistotu tohoto čísla odhaduji na plus mínus 10 miliard. Nemusím snad zdůrazňovat, kdo z obou pánů byl tomuto odhadu blíže.
Slovensko náš vzor?
Zastánci zavedení rovné daně dávají obvykle za vzor Slovensko. Pro srovnání dopadů daňové reformy na Slovensku s dopady návrhu ODS je ovšem třeba si uvědomit tři okolnosti:
* Reforma sociálního pojištění na Slovensku doprovázející daňovou reformu byla velmi, velmi mírná: místo 36.8% (zahrnující starobní, nemocenské a invalidní pojištění a příspěvek na nezaměstnanost) v roce 2003 platí od 1.1. 2004 nově 33.8%, tedy jen o 8% méně. Všechna tato čísla jsou ze stejného zdroje, jako předchozí tabulky. U nás podle návrhu ODS je očekávaný propad výběru 5 krát větší. V miliardách by těch 8% znamenalo u nás schodek jen 24 miliard oproti 119 miliardám podle návrhu ODS.
* Relativní role DPH oproti daním z příjmu fyzických a právnických osob je na Slovensku daleko větší. Jak lze snadno zjistit z údajů v tabulkách byl poměr DPH a součtu obou těchto daní tam před reformou v roce 2003 rovný 1.37. Pro srovnání u nás byl v roce 2004 tento podíl jen 0.77. Protože zavedení 19% rovné daně nahradilo dvě pásma 14% a 20% bylo jasné, že toto povede k výraznému nárůstu DPH, který dokonce mírně předčil očekávání. U nás je předpověď dopadu 15% rovné daně DPH těžší, ale protože podíl DPH na příjmu státního rozpočtu je výrazně menší než na Slovensku, rovná daň zdaleka nemusí mít tak blahodárný (z hlediska příjmů státního rozpočtu) účinek, jako na Slovensku.
* Protože před reformou byla na Slovensku sazba daně právnických osob 25%, znamenalo její snížení na 19% snížení výběru této daně o 24%, zatímco u nás 15% rovná daň by i letos znamenala pokles výnosu daně z příjmu právnických osob o 39.3%.
Všechny tyto okolnosti, z nichž daleko nejdůležitější je samozřejmě ta první, ukazují, že ze Slovenska si při posuzovaní možných dopadů daňové reformy ODS příklad brát nemůžeme, resp. jejich čísla je třeba brát s velkou reservou a především je třeba jim rozumět.
Nabídka a výzva
Jak je z předchozích odstavců patrné, všechny moje úvahy a výpočty vycházejí ze snadno dostupných dat a vyžadují počtářské dovednosti na úrovni žáka šesté třídy základní školy. Měli by je proto zvládnout i naši politici a nemuseli by si pak před očima diváků předávat papírky s výpočty od tajemných "analytiků" či "expertů", kteří si nepřejí být jmenováni. Rád každého z nich (tedy politiků) a to napříč politickým spektrem, zadarmo v těchto dovednostech proškolím.
Samozřejmě si uvědomuji, že moje propočty neberou v úvahu řadu těžko vyčíslitelných efektů, které uvádí ODS ve své Modré šanci, především možnost, že, cituji,
Snížení příjmů státního rozpočtu v důsledku nižší 15 % rovné daně bude kompenzováno růstem objemu zdaňovaných příjmů v důsledku omezení daňových úniků, zastavení vývozu zisku ke zdanění do zahraničí, trvalého přílivu zahraničních investic a růstu ekonomiky.
Vyzývám proto všechny "analytiky a experty" ODS, aby vystoupili z anonymity a moje výpočty doplnili svými kvantitativními odhady dopadu výše zmíněných i dalších vlivů. A nebo ukázali, že jsem blb a počítat neumím já. Vzhledem k tomu, že podle první výše uvedené tabulky pana Tlustého mají i po doplnění chybějících tří nul své předpovědi na rok 2010 propočteny s přesností na jeden milión Kč, jsem na ně velmi zvědav. Předpovídat budoucnost ekonomiky na pět let dopředu s přesností lepší než jedna desetitisícina procenta (náš HDP je v letošním roce téměř 3000 miliard Kč) je schopnost přímo nadpřirozená. Její vlastnící maří čas v politice či ekonomii a jistě by se lépe uplatnili v ČHMÚ.
Modrá šance zapomnění
Elektron je nevyčerpatelný, říkával soudruh Lenin. A podobně nevyčerpatelné na nové myšlenky je i vystoupení pana Tlustého na kongresu ODS, z něhož jsem již uvedl dvě okénka. To druhé v sobě skrývá ještě jednu pozoruhodnou skutečnost, týkající se výpočtu rovné daně. V Modré šanci pan stínový ministr financí rovnou daň charakterizuje takto:
Pro ODS je dlouhodobě cílovým řešením daňové reformy zavedení rovné daně ve výši 15 %. Tato rovná daň by byla stejná jak pro daň z příjmů právnických a fyzických osob, tak i DPH. ... Předmětem rovné daně osobní jsou všechny příjmy ze závislé činnosti, tj. hrubé mzdy.
A tak ji také chápala a asi stále chápe veřejnost. Ne ovšem tak ODS, resp. její stínový ministr financí. Z výše uvedené druhého okénka.
jeho presentace totiž plyne, že nyní oněch 15% počítá nikoliv z hrubé mzdy, ale ze "skutečného hrubého příjmu", což je "dnešní hrubý příjem zvýšený o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem" . 15 % z takto definovaného "skutečného hrubého příjmu" je ovšem něco jiného než 15 % z hrubé mzdy a ježto 1.35*0.15=0.2025 odpovídá sazbě rovné daně z hrubé mzdy ve výši 20.25%. Připomínám, že 19% rovné daně na Slovensku se počítá samozřejmě z hrubé mzdy. Takže ODS pěkně potichoučku zvedla rovnou daň z příjmu fyzických osob na 20% a ani se neobtěžovala to někomu sdělit. Proč taky, líní ohaři tvrdě spí a pravděpodobnost, že si toho nějaký šťoural všimne, je, jak ukazuje praxe, velmi malá. Po pravdě řečeno, i mne to trvalo asi 10 dní. A nebo se panu Tlustému zase jen vloudila do jeho počtů chybička?