Před dvěma týdny rozjela Mladá fronta Dnes další korupční skandál. Uveřejnila tajně pořízené nahrávky rozhovorů se dvěma bývalými manažery firmy Steyr, výrobce vojenských transportérů pandur. (Panduři svobodného pána Franze Trencka byli dobří bojovníci proti Turkům, ale měli špatnou pověst. Však šlo o lupiče, zbojníky a profesionální vrahy.) Další informace hovořila o smlouvě mezi lobbistou Janem Vlčkem a firmou Steyr, podle níž měl za 1,4 miliardy korun zajistit schůzky s některými politiky. Bývalý manažer Steyru Wolfgang Habitzl prý o nákupu jednal i "vycházející hvězdou v socialistické straně", nejmenovaným místostarostou v Praze. Náměstkem primátora byl v té době jistý Jiří Paroubek, jenž na otázku, jestli tedy s ním někdo o kšeftu za 20 miliard jednal odvětil takto:
"Já si nepamatuji, já nevím."
Načež se ozval tehdejší předseda ČSSD v Praze 1 Miloslav Kožnar s tím, že se zástupci Steyru jednal on. Habitzl kontruje s tím, že jednal přímo s Paroubkem. (Okamžitě, když jsem ho uviděl, jsem si bezděky vzpomněl na jistého strýčka Vika.)
Načež se Paroubek rozpomněl, že nejednal a nejednal. "Neměl jsem s tím nic společného." Tedy s nákupem pandurů - ačkoliv byl premiérem vlády, která tento nákup posvětila.
Načež se Kožnar přiznává jak malý kluk, chycený při krádeži balíčku kyselých bonbónů. V dnešním (1.3.2010) vydání listu uvádí, že to prohlášení si na něm vynutili představitelé ČSSD. "Oni na mě tlačili - socani," žaloval. Mínil Ivana Přikryla (za koaliční vlády ČSSD vedoucího úřadu vlády) a Petra Dimuna (vedoucího marketingu ČSSD). A k čemuže ho nutili? "Abych řekl, že já jsem já."
Hle zde.
No dobře, možná se Kožnar sešel, ale určitě se sešel Paroubek. Když byl premiérem. V roce 2006. Možná ne s Habitzlem, avšak určitě s lobbisty Andrejem Surňakem a Jiřím Kryšpínem, a to v pátek 12. května 2006 v Kramářově vile v Praze a zúčastnil se toho i tehdejší šéf Úřadu vlády Ivan Přikryl. Dvanáct dnů po setkání Paroubek veřejně vyzval ministra obrany Karla Kühnla, aby kupní smlouvu podepsal. (To je to "neměl jsem s tím nic společného".) Načež byla smlouva o nákupu 199 obrněných transportérů Pandur za více než 20 miliard korun podepsána.
Hle zde.
Načež Paroubek prohlašuje, že se s nimi sešel. Avšak o jejich práci pro Steyr nevěděl. Chtěl s nimi jednal o volbách. Surňakova firma Crane Consulting vedla pro ČSSD v roce 2002 úspěšnou volební kampaň. Tady nehraje to, že ČSSD ukončila volební spolupráci s Crane Consulting v roce 2004 pro svou nespokojenost s jejich prací (s abbsolutní prohrou partaje v krajských volbách). Krom toho dle bývalého poslance ČSSD Radima Turka se o lobbování Surňaka pro pandury vědělo už v roce 2005: "Jejich role byla klasická, chodili a říkali, že je to skvělý nákup."
Lobbisty u premiéra tehdy viděl i redaktor MfD Viliam Buchert, který tenkrát v hale Kramářovy vily čekal na domluvený rozhovor s Paroubkem. A pozor: Jeden z účastníků jednání mu prozradil, že jednání se týkalo nákupu pandurů. Dotyčný však nyní odmítá jakékoli komentáře: Má strach.
Jiný účastník, hlavní zprostředkovatel na české straně, zbrojařský magnát Pavel Musela, byl totiž v říjnu 2008, kdy vrcholila jednání o nové smlouvě mezi Steyrem a ministerstvem obrany, vážně zraněn na lovu. Upadl z posedu. Přežil, avšak utrpěl doživotní poranění mozku a ztrátu paměti. Existuje podezření na pokus o vraždu.
Podle týdeníku Euro však nikdo neuplácel. Šaman taky nevidí tvrdá data o tom, že by se jednalo o přímou korupci českých politiků prostřednictvím hromady peněz.
Tak proč Paroubek lže?
Možná proto, že lže jako když dýchá. Nejen, že řekne dnes něco jiného, než řekl před týdnem, on řekne něco jiného během jednoho diskusního pořadu. On dokonce popře své vlastní tvrzení během jediné věty!
Takže nejjednodušší odpověď je: Paroubek je chronický lhář a zapomněta.
Horší odpověď: Jiří Paroubek se ve své nezřízené touze po moci stal sám pandurem!
Psáno v Praze dne 1. března 2010
K tomuto článku lze volně diskutovat v hospůdce U hřbitova, která byla pro tyto účely otevřena na Šamanově blogu.