Neviditelný pes

ŠAMANOVO DOUPE: O té Aničce nevinné

23.5.2007

"...prostě najednou se tam vyřítili ty parašutisti, řezali to tam hlava nehlava, hnali nás tam do toho podloubí, s tím, že jeden prostě přišel, ukázal, ukázal na toho Martina, no, přihnali se k němu vostatní, vytáhli ho z toho davu... začli ho tam hrozně řezat... teď když já jsem viděla, jak von je na zemi, jak prostě ho kopou do obličeje, teď těma hroznejma botama jako šlapou na něj, už prostě ten obličej měl tak zmasakrovanej... No von tam teda zůstal, s tím, že už jsem pak jenom já, já jsem se snažila ještě vrátit zpátky, no, pak už jsem viděla jenom a slyšela ten jeden jak říká: "To už je hotový". No, chytli ho a táhli ho za roh. No, a pak jsem se dozvěděla, když jsem přijela ze špitálu a volala jsem tomu jeho bráchovi, že von už teda ví vod nějakýho doktora, kterej má bejt údajně z Motola, že... že se stalo nějaký neštěstí, ten doktor tam byl osobně se sanitkou, že teda se stalo neštěstí s tím, že ten Martin teda jako umřel..."*

Kdože umřel? Přece Martin Šmíd! Tohle vykládala jistá "Dana" (Drahomíra) Dražská u Paynů 18. listopadu 1989 večer na magnetofon. MUDr. Jan Payne a jeho bratr Petr, evangelický duchovní, přinesli kazetu k Uhlům.

"Pásek jsme vyslechli dvakrát, několikrát jsme se radili, zda informaci věřit. Nakonce jsme se rozhodli zprávu vydat. To bylo ve 22.15..." vypovídal Petr Uhl 15. prosince 1989 před parlamentní komisí, která byla ustanovena k vyšetření událostí 17. listopadu. Ještě než ji dopsal na stroji, volal zpravodaj agentury Reuters, kterému tedy Uhl ("agentura VIA") zprávu částečně přečetl a částečně doimprovizoval. Už chvíli po vydání zprávy se začalo potvrzovat, že je falešná. Dražská byla později kvalifikována jako narkomanka a notorická lhářka. Žádný Martin Šmíd, "ten" Martin Šmíd, prostě neexistoval.*

O osmnáct let později je česká veřejnost seznamována s dalšími lhavými výmysly, tentokráte jisté Kláry Mauerové. Ta se obětavě starala o svoji svěřenkyni Aničku, třináctiletou autistickou dívku. Která neměla žádné doklady o svém původu. V životě nechodila do školy ani k dětskému lékaři. Najednou kde se vzala, tu se vzala, objevila se. Neš'tastní rodičové narkomanové ji svěřili do péče Klářiny babičky, u které ji nikdo nikdy neviděl ani neslyšel. Inu - autisté bývají tiší. A babička už umřela, takže k tomu nemůže nic říci. Soud určil dívence totožnost, stanovil datum narození a svěřil ji do péče studentky sociální pedagogiky. Vzorné matky a pečlivé studentky.

"Byla velmi společenská, pracovně schopná, skvělá na počítači, velmi iniciativní a navíc schopná se vzdělávat," popisuje Mauerovou její bývalý nadřízený z brněnské Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde pracovala jako sekretářka. Další kolega se rozplývá: "Byla velmi společenská, taková dobrá duše, své soukromé problémy do práce nenosila, ostatním často pomáhala plánovat oslavy a vymýšlela i společné dárky."

Někteří psavci vyvozují růné teorie o totožnosti oné Aničky, která byla unesena/utekla/odešla z Klokánka - kam nikdy nedorazila (alespoň podle policejních psů, kteří na tohle mají moc dobrej čuch). Poučeni dokumentárním filmem Rain Main prohlašují o ní, že měla "vysokoškolské znalosti", jak je u autistů běžné. Usuzují tak z papírku který ona osoba počmárala. No, ale která osoba? Protože autistická Anička mohla mít leda tak vysokoškolské vědomosti, určitě ne znalosti, například formální způsob zapisování matic. Ale docela to mohla být vysokoškolská studentka.

Dosti o této Aničce, protože jsme se právě dověděli obsah výpovědi Kláry Mauerové, který uveřejnil její kamarád Jakub Patočka. Podle ní je to s Aničkou nemlich stejně jako s oním pověstným Martinem Šmídem! Nikdy neexistovala... Více se prý dovíme v příštích (Patočkových) Literárních novinách (za naše peníze - tedy granty), jež si tedy máme koupit. Divné je, že Patočka Aničku doprovodil do Klokánka, ale nijak mu nepřišlo divné, že by to neměla být třináctiletá holka. Soudkyně si je ale sichr, že jí bylo třináct, protože právě tento věk byl určen soudními lékaři! Simulovat mládí se dá jinde než před doktorem, který se vám podívá na stav zubů (včetně zubů moudrosti), velikost brzlíku a pohlavní vývoj.

Tak o které Aničce tedy? O Aničce Šabatové, která kdysi, v době sametovky, společně se svým manželem Petrem Uhlem, také naslouchala dojímavému vyprávění ulhané Dražské. Stejně ulhané, jako je teď Mauerová, tedy obě Mauerové. Sestra Kláry Kateřina chválí svou sestru za rodičovskou péči a obětavost, kvůli níž se, chudák, zhroutila. A ten Ondra, ten si jen vymýšlí. Ale ona stejným způsobem Kláru chválí i Anička Šabatová!

Celou hodinu jsem se při nedělním diskusním TV pořadu na Šabatovou nevěřícně díval se stále stoupajícím údivem. Celou hodinu žvástala o případu chudáka Aničky, tepala média, policii, krutý stát, který je tak nepřátelský, že kvůli němu se stresovaní rodiče dopouštějí nepředložeností, brala se za Kláru - a ani jednou nezmínila, že se jedná o zrůdu! Ani jsme nezaslechli něco o týrání dítěte! Dokonce jsme vyslechli kázání o hyenických médiích. Nebýt hyen, nebýt záběrů v televizi, tak bych asi taky uvěřil že "si Ondra hodně vymýšlí", jak prohlásila šéfka dětského domova, sestra oné zrůdy!

A Aničce Šabatové, hrdince disentu a bývalé zástupkyni samotného ombudsmana - kdo by už té nevěřil? Jenže já jí nevěřím. Zdá se, že si spíš chce uchránit kůži, protože už nejméně podruhé ve svém životě naletěla podvodnici. Nyní navíc tyrance. A v případě krkavčí matky Mauerové nešlo o psychickou poruchu, jak tvrdí obě Klářiny spoluvinice - její sestra Katka a ochránkyně Anka. Na to je Ondra moc "andílek", který chytí za srdce každého pedofila. Na to si Klára příliš chytře vybrala "chůvičku", na to příliš mistrně režírovala natáčení pornografických sadomasochistických záběrů.

Na to je Brno příliš blízko Vídně, kde nedávno tamní policisté rozbili pedofilní gang. Já teď našim policajtům přeju hodně pevné nervy při souboji s předivem lží, které vypouštějí nejen přímé pachatelky zločinu odporného týrání dítěte, ale i jejich vlivní přátelé, kamarádi a svedenci, mezi něž počítám i Aničku Šabatovou.

Anička Š. není nejspíš přímou spolupachatelkou. (Nebo zatím není, protože teď se chová jako spolupachatel, který se snaží zamést stopy.) Ale v tom případě je blbá jak štoudev. Tohleto sedělo na úřadu ombudsmana!

A co je s onou neexistující Aničkou? Možná opravdu neexistuje. Už. V tom případě by se Šabatová stala podílnicí na vraždě.

Psáno v Praze na Lužinách dne 22. května 2007

*******************************************

* Pramen: Polojasno, Václav Bartuška, vydal EXLIBRIS Praha 1990



zpět na článek