Ve čtvrtek odpoledne si Zeman znovu přemázl Babišem svoje bačkory. Ministerský předseda se vydal na Hrad, aby tam uctivě požádal prezidenta, aby byl tak laskav a zachoval se tak, jak mu předepisuje ústava, a podepsal odvolání ministra kultury Staňka. Přesně podle očekávání prezident ministerského předsedu vykopl z kanceláře a zmuchlaný exemplář vrcholného ústavu hodil za ním.
Otázka pro chytré hlavičky: Proč Babiš ze sebe opakovaně hadr na čištění bot dělá? Kdyby si totiž myslel jen stínem deseti procent, že se prezident podle litery zákona zachová, musel by být pitomec. A to on není. Kdyby byl pitomec, nebyl by dnes miliardář a majitel Agrofertu. Takže znovu: proč to dělá?
Protože sází na to, že se sociální demokraté zachovají jako ještě větší hadr na čištění bot a z vlády neodejdou.
Je to sázka docela odvážná, protože opravdu nemusí vyjít. Vyšla v aféře Poche, ale v aféře Staněk může selhat. Ale pořád je hodně vysoká pravděpodobnost, že se to stane. Co bude potom?
Nic. Babišova vláda je vládou udržovací, stejně jako byly udržovacími vládami všechny polistopadové vlády. O těch předchozích nemá smysl mluvit. Byly to vlády udržovací a žádná za sebou nezanechala žádnou úctyhodnou brázdu, abychom šli kolem, smekli čepici a vydechli: tak tohle je dílo Petra Nečase. Zde stál, pohlédl do budoucnosti a vykonal Vladimír Špidla. Zcela upřímně, jednu pozitivní výjimku vidím, totiž zárodek e-governementu v podobě CzechPointu, dílo vlády Mirka Topolánka. Jinak to bylo udržování stavu, kdy učitele učí, hasiči hasí, a to není málo, kéž by tomu tak bylo všude.
Jestliže tedy se Babiš nechá zfackovat a facky vydrží i socani, pojede se dál, miliónchvilkaři budou povykovat na Letné, Karel Steigerwald každý týden sepíše slohové cvičení na téma Andrej Babiš je dobytek a tak to půjde až do dalších voleb a pak se uvidí.
Je to vize velmi pravděpodobná.
Můj tip na pondělí, jelikož se v pondělí mají socialisté rozhodnout, zdali mají nadále chrochtat u koryta na kolenou, nebo odejít pěšky s hlavou hrdě vztyčenou do mimoparlamentní nicoty. Můj tip – rozhodnou se předložit rozhodnutí celostranickému referendu.
Tím se odpovědnost za rozhodnutí krásně přenese na takzvanou členskou základnu. Jan Hamáček se rázem ocitne v tom stavu, ve kterém naši političtí předáci zakoušejí silný orgasmus: jsou z obliga.