Evropský parlament, který bude bezpochyby vyměněn už brzy, po jarních eurovolbách, jako zdechající kobyla svým kopytem vykonal ještě jednu ránu, odsouhlasil směrnici pro regulaci internetu.
Internet nekončí zítra, jak říkají staří barikádníci po zásahu kartáčového dělového výstřelu, boj pokračuje: národní parlamenty budou mít za úkol národní implementaci tohoto úkazu a věřím, že tentokrát nedovolíme naší sněmovně, aby byla papežštější než papež, jak se v minulosti nejednou stalo.
Záměr autorů je deklarován ušlechtile, on vlk taky hned neřekl Karkulce, že ji chce sežrat. Google a Facebook jsou molochové, kteří profitují na poskytovatelích obsahu, a je tudíž třeba udělat vše pro to, aby předali přinejmenším část svých výdělků těm, kdo obsah vytvářejí. To je ta vlkova propaganda.
Kdybych byl schopen aspoň kouskem mysli věřit, že toto je ten záměr a že poskytovatelé obsahu by mohli něco z Google a Facebooku vydolovat, jásal bych a blahořečil dvěma českým europoslancům, panu Svobodovi a paní Šojdrové, kteří jako jediní z českého houfce pro směrnici hlasovali. Vždyť já sám poskytuji obsah s odpuštěním přes dvacet let den po dni na dvou denících, jednom miniblogu a občas i na mé soukromé internetové zahrádce. Takže bych uvítal, kdyby Google a Facebook platili. Jenže nejsem Karkulka, nýbrž starý opičák oškubaný zobáky rozličných supů až na kost.
Bavme se konkrétně.
Problém autorství je s rozvojem reprodukčních technologií čím dál složitější. Osobní zkušenost mám s právy literárními. V Česku je to řešeno podílem na poplatku z nosičů, to je něco, proti čemu nyní protestují piráti. Z prodeje paměťových nosičů se odvádějí peníze a ty se pak poměrným dílem distribuují autorům literárních děl, když to vyložím velmi zjednodušeně. I já takové peníze dostávám a vůbec nemám pocit, že jsou zadarmo. Zkuste si na internetu najít moje knížky, jsou tam naskenované a převedené do pdf a e-knih všechny, a že jsem jich vydal za ty roky zhruba padesát. Takže co technologie sebrala, to mi technologie vrací přes zmíněný poplatek, který teď chtějí práti zrušit.
Osobně si myslím, a slovy mého dědečka, kdybych byl císař pán, tak bych nařídil – poplatek z počítače. Malá daň z prodeje počítače a odtud by se ty poplatky tvůrcům mohly financovat.
Nejsem císař pán (vaše škoda, měli byste se všichni dobře!) a to je dobře, protože až bych to nařídil, hned by byl atentát, protože by nastala rvačka o ty prachy. Je příliš mnoho zobáčků a počet zrnek k zobání omezený.
Dejme tomu, že někdo Google donutí platit autorům. U vousu prorokova, vždyť ti blbečkové nejsou schopni Google donutit, aby platil daně, o čem to kurva tady chtějí žvanit? Ale budiž, dejme tomu, že Google bude platit (jsem autor sci-fi). Jak se to bude distribuovat? Kdo bude správce těch plateb? Podle jakého klíče? Kdo to rozdělí?
To jsou otázky, které kladu panu Svobodovi a paní Šojdrové. Pan Svoboda je autorsky účastný zde na Psu. Odkud čeká peníze od Googlu a Facebooku?
To je otázka pro zasmání. Jistě žádné peníze nečeká. Nikdo nic nedostane od Googlu.
Jsme zde svědky pokusu nasadit ohlávku čemusi, co se zrodilo a je teď v roli nezvladatelné politické síly, která otřásá tradičními politickými strukturami. Evropský parlament jde cestou, kterou si léty vyšlápl a je mu pohodlná – cestou regulace a buzerace. Jeho dnešní výkon neublíží ani Googlu, ani Facebooku. Ale šikovnou implementací posílí cenzurní tlaky, omezí svobodu slova, utáhne oprátku.
A to je to, oč tu běží.