Ve sněmovně se ve středu hlasovalo. První výsledek, marodéři se mohou radovat, protože i první tři dny marodění budou propláceny. Sociální demokracie si prosadila svůj bod z programu a má teď konkrétní argument, jak opodstatnit svoji účast na Babišově vládě. Komické je, že marodění za peníze měl v programu i Babiš, čistě proto, že ANO nemá žádný čitelný program krom toho, že bude líp.
Přirozeně že jsou argumenty pro i proti, ten argument pro zrušení karenční doby zní, že doposud se nemocní pracující plazili v horečkách na pracoviště, aby nepřišli o práci. V době nulové nezaměstnanosti pozbývá tento argument svého emočního náboje a měl by převážit protiargument, že Čechové jsou snad nejnemocnější národ Evropy, soudě podle návalů u doktora. K tomu přispěl i další populistický počin sociální demokracie, totiž vybojované zrušení třicetikorunového regulačního poplatku. Hned poté se prudce zvýšily návaly v čekárnách, objevili se tam marodéři i lidé kteří si chodí k lékaři popovídat.
Další výsledek středečního sněmování, sněmovna nevydala poslance Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. K tomu tlačil neúspěšný prezidentský kandidát Michal Horáček za to, že ho Ondráček osočil z veksláctví a estébáctví. Ono tohle trestní oznamování je národní sport. Kdyby pan Horáček panu Ondráčkovi nafackoval, jako druhdy dal Miroslav Macek lepáka Davidu Rathovi, bylo by to řešení jadrné, odpovídající významu věci. Jenže na to nemá. To trestní oznamování je jaksi trapné, a má zřetelně bumerangový efekt.
Ještě k fackování
V nočním klubu v Sezimově Ústí se porvali veteráni z Afghánistánu s chlapíkem, který jim řekl, že jsou žoldáci a že mají táhnout zpátky. Pár facek dostala i ochranka a taky chudák policajt, který se snažil melu urovnat. Těžko soudit, nebyli jsme u toho. Nicméně obecně vzato a bez znalosti poměrů v nočním klubu v Sezimově Ústí si myslím, že kdo se montuje do válečných veteránů a mele komunisticko-espéďáckou písničku, o pár facek si koleduje a že by ti vojáci museli být odlitky z betonu, kdyby mu nenafackovali.
I bez detailní znalosti věci je zřejmé, že šlo, jak se říká, o kázeňský přestupek. Ale ten by měl mít své polehčující okolnosti, jak nás o tom učí pan de Tréville, když vyšetřuje kázeňské přestupky svých rvoucích se mušketýrů. Kdyby si to ti vojáci nechali líbit, byli by to sráči a ne vojáci. Dobře učinili.