Je to příjemné zjištění, že se podaří zabránit očividnému nesmyslu. Někde nějak vznikl nápad, že by mateřské školky měly povinně přijímat i dvouleté děti.
Bydlím na vesnici a sleduju, jaký nával je ve zdejší školce, jsou tu navíc ještě dvě školky privátní a pořád to nestačí. Nakonec zamázl ten nesmysl senát a dá se čekat, že se na rozumnou stranu postaví i prezident. Stoupenci povinného příjmu se vyslovovali pro „svobodu matkám, aby se rozhodly“.
Tato kauza ukazuje, jak dobře funguje systém zastupitelské demokracie. I kdyby totiž zvítězil opačný názor, a jistě se to stát mohlo, stoupenci povinnosti taky měli své argumenty, věc by plynula dál, bylo by možno dále diskutovat a zkoumat, jak se opatření osvědčuje a eventuálně ho změnit další novelou.
Čistě teoreticky by se problém dal řešit i referendem: otázka jasně zní ano nebo ne, každý ví, co je to mateřská školka a co je to dvouleté dítě, a každý si může udělat názor. Jenže by se kolem toho rozpoutala emotivní vřava a rozhodly by ty hlasitější, nikoli rozumnější hlasy a jakmile by bylo rozhodnuto, už by s tím nikdo v nejbližším desetiletí nehnul.
Takže dobře tak, dobře že máme parlamentní demokracii včetně senátu a dobře že senát rozhodl, jak rozhodl.