Případ Taťány Malé je natolik bizarní, že glosátor má problém se jím vážně zabývat. To, že rezignovala, je potěšující potvrzení takových zásad, jako že teče voda s kopce a že po noci přijde den. S takovou kaňkou na kabátě nelze dělat ministra spravedlnosti. Nicméně celá věc vyvolala tolik rozruchu, že nad ní nelze jen tak mávnou rukou.
Základní otázka zní, jak mohlo k takové situaci dojít. Pokud jde o problematickou nominaci pana Pocheho ministrem zahraničí, tam se orientujeme snáze. Pan Poche je významný člen sociálnědemokratického souručenství v Praze a hodně se zasloužil o to, že se jakýsi pan Hamáček stal předsedou strany. Nyní opravdu je předsedou strany, navíc dokonce i ministrem vnitra a přeneseně ministrem zahraničí, čili má nést břemeno odpovědnosti České republiky v turbulentní historické situaci, kdy skřípou vazby nejen v Evropské unii, ale i uvnitř Spolkové republiky Německo. Tohle tedy chápeme, i když se značným sebezapřením.
Proč ale bylo třeba nominovat do pozice ministryně spravedlnosti osobu s aprobací chovu králíků navýšenou studiem na soukromé univerzitě neregistrované v profesní právnické unii, to je zhola nepochopitelné. Alternativní varianta, že to po jejím čekaném pádu za ni vezme Babiš, se vymyká i návodům, jak psát grotesku pro dětské vysílání.
Toto vše je zřejmé, glosátorovi je až trapné se v tom patlat, natolik je to prvoplánově zřejmé.
Jenže co bude dál? Tohle není cirkus a musíme fungovat jako stát.
Ono se hned nestane nic a bezprostřední vyhlídka je zřejmá. Zájmy jsou zájmy, komunisté podrží, už spustili pokřik o mediokracii. Hamáčkovi sociální demokraté se ještě víc nahrbí a týmu ANO je to jedno. Teď jim všem jde jen o jediné, vydržet do středy, až dojde k hlasování o důvěře vládě. Jestli se podaří hlasy dobře spočítat, vyjde jim to a vláda projde. Pak nastane zásadně nová situace, protože na sestřelení Babišovy vlády bude méně snadné sehnat hlasy, než je teď zapotřebí na to ji sestavit. Potěšující přípodotek: nad tím není třeba lamentovat, naopak. To jsou pravidla. Dokud pravidla platí, je to s demokracií dobré.
Ve středu se bude hlasovat o vládě. Už teď se organizuje demonstrace, která má hulákat pod okny. Je to sice malebné a heroické, ale zásadně proti duchu parlamentní demokracie.
Jděte a vyhrajte ve volbách. Což se zatím nepodařilo a hulákání pod okny je náhradní program.