A je to tady, obětování ve prospěch této země a jejích obyvatel. Babiš nabízí obnovení jednání o vládě s ČSSD. Nehodlá se vzdát postu premiéra, v tom má – cituji – jednomyslnou podporu. Taková je odezva na alternativu navrhovanou Milošem Zemanem, aby se ANO opřelo o komunisty a Okamuru.
Malý detail – je pozoruhodné, jak dokáže Okamura hrát hru na hlupáka. V poledne, kdy si už myslel, že má ruku v rukávě, si diktoval, kteří ministři nesmí v jeho vládě být. Samozřejmě Ťok a Pelikán a nelíbí se mu ani Stropnický a Šlechtová. Večer, kdy ostrouhal, už ví, že ČSSD nikdy nesplnila žádné sliby.
Zpátky ke zvratu. Zatím není jisté, že ke zvratu opravdu došlo. Část z party poražených přece hraje hru na to, aby se Babiš spolčil s komunisty a okamurovci, aby „se ukázalo, jaký je“. Toto má být koncept řízení státu za situace, kdy se proklamované trestní stíhání nějak podivuhodně vleče – jako kdyby to byla detektivní záhada hodná Sherlocka Holmese anebo slovenských strážníků, kteří řeší vraždu novináře a nechají utéct do ciziny hlavu slovenské mafie. Zatím je pouze zřejmé, že se Babiš do náruče Okamurovi nehrne. Jestli si potřese rukou s tím (jak on se honem jmenuje) Hamáčkem, to jisté není. Také není jasné, zda je to, co se děje, věc živelného vývoje, anebo výsledek geniální strategie Andreje Babiše nebo dokonce Miloše Zemana, strategie, kdy by vystrčení bubáka jménem SPD donutilo (jak on se honem jmenuje) Hamáčka k jednání.
Dá Babiš Hamáčkovi vnitro, nebo nedá? Pokud dá, mohli jsme si ušetřit těšení na bouřky v ulicích a rozpad hnutí ANO pod vidinou mesaliance s Okamurou. Pokud nedá a Hamáček na to přistoupí, pak… bych nechtěl být v Hamáčkových botách.
Barnier v Česku
Evropský vyjednavač o brexitu přijel do Prahy. Sděluje, že všechno jde jako po drátkách, brexit běží a je pod kontrolou. Akorát nejsou vyjasněné ekonomické vztahy s Británií a taky není jisté, jak to dopadne s hranicí s Irskem. Jinak je všechno super.
Je třeba velkého nadšení pro evropskou myšlenku, aby člověk bral tyhle lidi vážně!