Politická bouře na Slovensku pokračuje. Odstoupil ministr vnitra Robert Kaliňák. Příběh připomíná povídání o saních pronásledovaných vlky – prchající jim hodí kabát, aby ho rozsápali. Kaliňák je taky takový kabát hozený na pospas k uklidnění davu.
Tohle ale nefunguje ani v pohádkách, natož pak v politice. Jedna useknutá hlava kolo dějin nezastaví, naopak: je to předzvěst dalších useknutých hlav.
Situace na Slovensku je podobná té naší v tom, že opozice prohrála volby a na legitimní změnu vlády nemá sílu. Liší se v tom, že na Slovensku volají po předčasných volbách, kdežto u nás si je žádný aktér nepřeje, přinejmenším otevřeně, a lidem je to jedno. Pokud jde o Slovensko, je velmi nejasné, jak by předčasné volby dopadly. Průzkumy po vraždě nebyly ještě vyhodnoceny a nikdo si nemůže být jistý, jak se na věc dívá slovenský volič: Slovensko není náměstí SNP.
Závažnější je ale jiná otázka, zdali předčasné nebo jakékoli jiné volby cokoli podstatného vyřeší. Ze Slovenska přicházejí znepokojivé zprávy o prohnilosti systému a hloubce korupce. Pokud by byla pravda, že je korupcí napadena moc soudní i výkonná, tedy policie, pak to nevyřeší Kaliňákův odchod a asi ne ani Ficův definitivní pád.