S úterní debatou na Primě měla čtvrteční společného jen to, že se jí účastnili stejní hlavní aktéři. Toto nebyly gladiátorské hry, to byla důstojná debata dvou důstojných pánů. Jiří Drahoš se pokoušel útočit, přesvědčivý v roli atakujícího jestřába nebyl.
Snažil se Miloše Zemana dostat na lopatky coby ruského poskoka, Zeman ale nasadil kruhovou obranu v podobě šesti tisíc kontrahovaných traktorů Zetor. Nezdálo se ani, že by ho moc potrápil útok proti dvojce Mynář – Nejedlý. Naopak Zeman v podstatě neútočil nijak, debatoval v duchu svého prvního sólo vystoupení na Nově – byl to moudrý, otcovský vladař, který nabádal občany, aby šli volit. Debata trvala půl druhé hodiny a na jejím konci vypadal Zeman unaveně. Nicméně, kdo z diváků vydržel až do konce a vypadal svěže, zaslouží si čestný titul Víla Svěženka. Myslím, že jich moc není.
K tomu ovšem třeba podotknout, že prezidentské debaty nejsou zde proto, abychom se bavili. Zemanům styl vedení úřadu dobře známe a ti voliči, kteří v pátek a v sobotu půjdou volit, budou skutečně volit v referendu, zda má Zeman pokračovat, nebo nikoli. Vidinu Drahošova stylu prezidentského úřadu ani tato debata nepřinesla. Zajímavá byla společná otázka, jak by si oba kandidáti představovali Evropskou unii v příštích deseti letech. Zeman se prohlásil za eurofederalistu ne-unitárního střihu. V tom je těžké se vyznat, Zeman si ale může být jistý, že jeho ne-unitární eurofederalismus není nic, co by jeho voliče zaujalo, natož pak zneklidnilo.
Styl eventuálního prezidenta Jiřího Drahoše se dá odvodit z této debaty i ze všech předchozích veřejných vystoupení: byl by to prezident korektní, velmi pozorný ke kritice, Jakuba Kleindiensta uklidil hned, jak vyšlo najevo, že měl co dělat s Davidem Rathem, kdežto Zeman byl nejdřív věrný Šloufovi a dnes se bije za neméně dubiózní figury Mynáře a Nejedlého.
Moudrý shovívavý vladař, to je rozhodně něco, co k Zemanovi nepatří. Zeman možná chtěl zmírnit příšerný dojem vyvolaný jeho rozběsněnou klakou z úterního divadla. Jsem ten, který vás ochrání, vzkazoval svým voličům a nabádal je, aby šli k volbám. Bavit vás budu zase, až mě zvolíte.
V debatě výrazně nezazněl jediný skutečně podstatný uzel problémů – jak by se Jiří Drahoš ve funkci prezidenta zachoval v současné politické krizi. Zeman je v tomto směru jasnější, přinejmenším v nejbližší její etapě: bude-li zvolen, bude chtít 101 garanci, to v debatě jasně řekl. Nebude-li zvolen, Babiše rovnou jmenuje. Drahoš by ho nejmenoval. Ale co by udělal poté, na to se ho nikdo neptal a on to nejspíš sám neví.
Každopádně to byl jiný Jiří Drahoš než v úterý, byl pevný a sebevědomý, kdežto Zeman vypadal jako někdo, kdo toho už má plné zuby. To nebyl vojevůdce, který mečem vybízí k útoku, a přitom ta pravá bitva začne už dnes. Kdyby se voliči měli nepředpojatě rozhodovat podle čtvrteční debaty, sotva by dali Zemanovi šanci.
Babiš v Davosu
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vystoupil ve čtvrtek i Andrej Babiš. Za situace, kdy v Německu začíná jednání o nové vládě a Merkelová vyjednává s člověkem, který si přeje evropský superstát okleštěný o vyhozené neposluchy, Babiš zdůrazňuje legitimitu členských států jako základ legitimity celé unie. Kvóty pokládá za bláznovství, které zpochybňuje budoucnost společenství. Jednání si poté pochvaloval a podivoval se, proč tak málo českých politiků do Davosu jezdí.
Co k tomu dodat?