Osvěžením na politické scéně jsou bezpochyby Pirát, tito skokani posledních voleb. V jednu chvilku to s nimi dokonce vypadalo, že na bedně vítězů stanou na druhé příčce, ale než se hlasy sečetly, ocitli se na místě třetím a zastávají pěkné druhé místo v Osmě poražených.
Zatímco se ostatní partaje dohadují, kdo zavinil jejich porážku, Piráti vedou ústy Ivana Bartoše aktivní politiku. To by jim bylo k dobru nebýt té drobné okolnosti, že je to politika komická.
Do voleb šli se slibem, že budou v opozici, poté se transparentně usnesli, že podpoří Babišovu vládu, poté v zájmu transparence oznámili, že si to ještě rozmyslí, aby nebyli s jednom spolku s komunisty a okamurovci, a v neděli večer je to tak, že podpoří anonistického Radka Vondráčka v čele sněmovny a přišli s nápadem, že by všechny sněmovní výbory měly vést ostatní, tedy ne-anonistické strany.
Což je čistě papírově rozumný návrh, aby kvůli kontrole a vyvážení moci to tak bylo. Bohužel, v politice mají rozumné návrhy jenom Hurvínkové neznalí pravidel reálné politiky. Ta zatím nenabízí žádné východisko. Andrej Babiš by musel být padlý na hlavu, aby na podobný návrh přistoupil za předpokladu, že by měl sestavit menšinovou vládu. Zatím platí politický pat a ten bude ochromovat parlament i vládní strukturu přinejmenším do té doby, než orgán Olaf oznámí, jak dopadla jeho inventura papírů hospody zvané Čapí hnízdo. Pokud Olaf usoudí, že šlo o podvod, bude to popud pro naše orgány, aby se po devíti letech rozhoupaly a ve věci něco udělaly. V krajním případy aby pana Babiše postavily před soud a eventuálně ho zavřely do basy, kam podvodníci patří (s tou výhradou, že s výjimkou jednoho sociálnědemokratického ministra financí tam nikdo natrvalo neskončil).
Do té doby pat potrvá a bude tu nudná podívaná zpestřovaná občasným vystoupením Ivana Bartoše, s kým a za jakých okolností potáhne za provaz, který nikam nevede.