Máme tu další oběť internetu, taxikářské řemeslo. Hněv taxikářů, a zdaleka to nejsou jen ti pražští, je pochopitelný. Chtěli od nich, aby se naučili místopis každé uličky v Hodkovičkách (který Pražák ví, kde jsou Hodkovičky - ledaže by tam bydlel) nebo v Žabovřeskách (dtto pro Brno), aby si nabarvili auto nažluto a koupili si taxametr s tiskárnou a teď vyrazí do ulic pan Konopásek se svou kraksnou a bere jim rita.
Taxikáři nevysvětlíte, že je to důsledek technického pokroku, jako nespravíte náladu Václavu Moravcovi, když interview s Junckerem nedělá on, ale youtuber KoVy.
Díky GPS nepotřebujete znát topografii Hodkoviček a Žabovřesk a GPS plus čertvíco spočítá jízdné přesněji než taxametr a navíc znemožní fígle a šizení. Když si stáhnete do mobilu appku Uber, můžete s ní jezdit po celé Evropě vyjma Německa a Brna a nemusíte se s nikým dohadovat a máte jistotu férového tarifu.
Ovšem z hlediska taxikáře je to k vzteku.
Pražští taxikáři chystají stávku a pravděpodobně i blokádu ulic, co jiného by taky dělali. Krnda s tím nezmůže nic, protože nemá pravomoce, o přirozené autoritě ani nemluvě. Jenom bude v Praze hustěji než jinde.
Ale to jsou ty plusy a mínusy jednadvacátého století. Mám sympatie pro taxikáře – jezdím vždycky se solidní firmou a věřte nevěřte, nikdy mě neošidili. Holt nevlezu k chlapovi se zlatým řetězem na krku s nápisem 99 Kč za kilometr na dveřích. Ale onehdy jsem jel poprvé Uberem. Od vyslání impulzu z mobilu, ne zavolání – s nikým se nebavíte, uplynuly do příjezdu dvě minut a to jsem byl v Zadeli typu Hodkoviček. Domů na vesnici do Zvole to stálo dvě stě pade. S tím hodným, slušným taxikářem od renomované firmy by mě to stálo třikrát víc.
Smutné konstatování, ale Juncker se nebaví s Moravcem ale s KoVym. A já pojedu příště zase Uberem.
Krnda se do té doby bude dusit ve vlastní šťávě, ale nějak je mi jí líto míň, než taxikářů.
Co se Severní Koreou
Ono to zní opovážlivě, ale jak je to dlouho, co jsem tu v úvodnících varoval před útoky na Libyi? Řídil jsem se selským rozumem. Bohužel, státníci se řídí náladou v jejich politických kruzích. Takže nyní hrozí pentagonálním zásahem proti tomu tlustému magorovi obklopenému vyděšenými akolyty s notýsky a tužtičkami.
Selský rozum říká, že je třeba učinit dva kroky.
Krok první: jasně, jednoznačně a bezvýhradně stvrdit, že nikdo nemá žádný zájem na útok na Severní Koreu nebo na změnu jejího režimu a na spojení Severu a Jihu. Rozumný zájem na tom nemůže mít ani Jižní Korea. Eventuální spojení by snad mohl být úkol pro dvaadvacáté století, ale v historicky předvídatelné době je to vyloučené.
Krok druhý: jasně, jednoznačně a bezvýhradně stvrdit, že na vojenskou agresi z jeho strany bude následovat atomová odveta, tečka.
Na tom není ni amorálního, jak by se mohlo zdát. Na tomto principu stála celá takzvaná studená válka. Základem amerického postoje byla doktrína, že atomová odveta bude odpovědí i na konvenční útok ze strany Ruska. Rusové věděli, že to tak je, a útok proti západní Evropě nikdy neprovedli. Fungovalo to. Ostatně, tuto doktrínu nikdo nezrušil, platí dodnes. Enem není zcela jasné, co je západní Evropa.
Fungovalo to a teď jde o to se stejně explicitně vyjádřit i ve věci Severní Koreje s jejím komunistickým magorem v čele. Když vystřelí, bude světélkovat. Do té doby nechť povykuje.