Neviditelný pes

Jak to vlastně je

7.8.2017

Politika budiž jednoznačná a srozumitelná, pak je buď většinově přijímána, anebo odmítána. V druhém případě v demokratické společnosti padá odmítnutá politika pod stůl. Někdy ale není snadné politiku jednoznačně a srozumitelně vysvětlit. Zjistil jsem to, když mě navštívil host ze vzdálené země Papua Nová Guinea, Walpa, synovec náčelníka kmene Nguli.

Je to bystrý muž, zajímá se o politiku domácí i mezinárodní, je rámcově informovaný, takže řeč přišla i na Rusko a vztahy k Rusku.

„Ty se v poslední době velmi zhoršily vinou agresivní ruské politiky. Zlom nastal, když Rusové opětovně nerespektovali uznávané mezinárodní hranice, anektovali ukrajinský Krym a podněcují občanskou válku ve východních oblastech Ukrajiny. Proto na ně byly uvaleny sankce.“
„Kdo ty sankce vyhlásil?“
„Svobodný svět. Především Evropská unie a Spojené státy.“
„Společné sankce?“ podivil se Walpa.
„Ne zcela. Ty sankce měly několik fází, ty čerstvé jsou americké, schválené americkým Kongresem.“
„Tak je to správné. Jak jsem slyšel, americký náčelník Trump zákon o sankcích podepsal.“
„To ano. Jinak ale je proti, protože zákon omezuje jeho pravomoc.“
„Jakou pravomoc?“
„Sankce odvolat.“
„Proč by je měl odvolávat, když je podepsal?“
„On je nechce odvolávat, ale mohl by, kdyby nebylo toho zákona, a proto je proti tomu zákonu, který podepsal.“
„Aha. Jinak ale svobodný svět postupuje jednotně?“ ujišťoval se Walpa.
„Do značné míry. Jenomže Evropě se americké sankce nelíbí.“
„Proč? To je přece důležitý tlak na Rusko, které obsadilo území sousedního státu.“
„To ano, ale americké sankce omezují evropské ekonomické zájmy v Rusku.“
„Tomu nerozumím,“ vrtěl Walpa hlavou. „Evropa tedy už odvolala svoje sankce?“
„Ne, právě naopak, chce je přitvrdit.“
„Ale ty by způsobily újmu i evropskému hospodářství?“
„Jistě, sankce bolí obě strany, ale je tu naděje, že na Rusko dolehnou víc.“
„Ty americké nedolehnou?“
„Také dolehnou, ale zároveň dolehnou i na Evropu, která má v Rusku svoje obchodní zájmy a ty jsou americkými sankcemi ohrožené.“

Viděl jsem, že Walpa pomrkává, a cítil jsem, že mi ujíždí půda pod nohama.

„Poslyšte, Walpo, pojďme obrátit list. Pořád ještě na té Papui Nové Guineji praktikujete lidojedství?“

Aston Ondřej Neff


zpět na článek