Sotva přišel na předscénu, do kuželu nejsilnějších reflektorů, sebral se a odešel – Ivan Pilný, nasazený ANO na místo ministra financí. Hned po nástupu se choval sympaticky, prohlásil, že je skrblík, a dával najevo sebevědomí matadora, který se dostal k vysokým metám svými schopnostmi pracovními, nikoli vysedávacími a přitakávacími na schůzích.
Jeho nástup vzbudil určitý podiv. Bylo samozřejmě známo, že patří k věrchušce ANO, nicméně bylo zároveň známo, že není přitakálek. Zkrátka, něco jako Pavel Telička svého času. Ten ovšem už odešel a navíc prásknul za sebou dveřmi. Také Pilný dal najevo odcházení a to se na novém postu nestačil ohřát.
Je těžké dešifrovat příčiny. Znelíbení se majiteli firmy v tom asi není, protože k nelíbení měl Babiš důvodů víc než dost a teď před volbami, když se mu preference tak dobře množí, nemá důvod se oslabovat. Pilný se odvolává na osobní důvody a médii probleskla formulace o ohledech na rodinu. Ta je jistě zvyklá na častou nepřítomnost domácího pána, v Microsoftu nehrají na padla ve tři a pak havaj. Při troše fantazie si lze vykonstruovat tucet motivačních scénářů. Jisté je, že Pilného odchod Babišovi nepomáhá.
Jiří Rusnok zamíchal polévkou
V rámci rozhovoru s četkou zmínil se guvernér Národní banky, že je republika technicky připravena přistoupit do eurozóny. Problém vidí v rozdílné úrovni platů. Se svou úvahou přišel do chvíle ticha, jež nastalo, když odezněla slova Bohuslava Sobotky o nutném přístupu k euru. Teď už to ale nevypadá, že je to názor sociální demokracie, z relevantních stran podporují eurozónu lidovci a topka.
Hlavní argument příznivců vstupu do eurozóny je chystané ustavení dvourychlostní Evropy. V té budou země eurozóny, kdežto ostatní zůstanou na periférii. Potíž je v tom, že vidina větší integrace zdaleka není tak přitažlivá, jak snad byla před patnácti lety. Tehdy se zdálo, že integrace povede k vyššímu výkonu společenství, k vzestupu prosperity a efektivity. Místo toho se bruselská Evropa věnuje boji s klimatem v roce 2070 a právy mužů, kteří se cítí býti ženami, jakož i výkonu vysavačů. Pod pojmem vyšší integrace si lze snadněji představit větší buzeraci než vyšší efektivitu. Není tedy divu, že nadšení je pramalé.
Keystonští strážníci v akci
Od doby, kdy policejní moc zasáhla úřad vlády a zabavovala tam tuny ilegálního zlata, z něhož se vyklubaly nezdaněné kabelky, sleduje veřejnost její aktivity se značnou dávkou skepse. Formulace, že centrála proti organizovanému zločinu zasahuje v oboře u lánského zámku dokonce budí legrační představy – detektivové běhají po lese a pronásledují zločince, kteří kradou z krmelců seno. Ovčáček k tomu mlčí a Mynář mlží – budeme zvědavi, zdali se detektivové zbaví role směšných keystonských strážníků, kteří se rychle přiženou svými autíčky, aby zjistili, že je někdo zase napálil.