Účast voličů nevalná, úspěch Emmanuela Macrona nesporný. V prvním kole Macronova zbrusu nová formace získala přes třetinu hlasů a má šanci získat po druhém kole zásadní převahu v parlamentě. Tradiční politické strany, republikáni a socialisté, silně ztratily a také Národní fronta propadla. Tyto informace jsou předběžné, založené na odhadech.
Francii možná čeká stabilní vláda, ale určitě ne klid. Macron se chystá změnit pracovní právo. Odbory si během let vystávkovaly nestoudné pracovní podmínky, které v podstatě zabetonovaly trh práce a zavinily hospodářské problémy a vysokou nezaměstnanost. Pokud s tím bude Macron chtít něco dělat, půjde do střetu s odbory. Pokud Francouzi něco dovedou, tak je to víno, sýry a stávky. Zatím šlo Macronovi v životě a v politice všechno snadno, ale tenhle oříšek nebude lehký k rozlousknutí.
Není to jediný oříšek, druhý je bezpečnost. Macron chce posílit pravomoci bezpečnostních sil. Zatím je ve Francii pořád ještě výjimečný stav a není naděje, že by se to mělo změnit. Macronovi asi nezbude než z výjimečného udělat stálý stav... jak to ostatně slibovala Theresa May před svými katastrofálními volbami: lidská práva budou muset trochu ustoupit.
Nás ovšem bude zajímat i evropská politika čerstvého prezidenta a nověji čerstvého šéfa úspěšné strany. Zatím to vypadá, že hodlá navázat na odkaz svého předchůdce Jacquese Chiraca, který přisuzoval východoevropské pakáži jediné právo v Evropě, totiž právo mlčet. Ale ani to se neprosadí snadno. Evropa je dnes hodně jiná, než byla za Chiracových dob. Každopádně ale evropské téma by mělo hodně silně zaznít i v naší předvolební debatě, zvláště pak otázka vstupu do eurozóny. Čím hlasitěji na nás bude monsieur Macron štěkat, tím menší ochota bude strkat hlavu hlouběji do chomoutu.