Tentokrát se průzkumy nemýlily a podle předběžných výsledků Macron porazil ve Francii v prezidentských volbách Le Pen přesvědčivým poměrem 65 ku 35 procentům. Ukázalo se opět, že její vypjatý nacionalismus má silnou odezvu, ovšem nad hranice přesvědčených fanoušků nedosáhne.
Nejmladší francouzský prezident má tedy silný mandát, nicméně problém zůstává - Marine Le Pen je ztělesněním problému a Macron ho vítězstvím ve volbách nezamete pod koberec.
V předvolebním klání si toho byl vědom, to byl důvod, proč hovořil o nutnosti reforem unie. Lze silně pochybovat o tom, že se to nyní stane vodítkem jeho dalšího snažení. Dosavadní jeho kariéra byla založena na tom, že se dokázal dostat do přízně mocných. Odborně se tomu říká postup per rectum. Od takového člověka se dá těžko čekat, že povede v Bruselu revoluci. Navíc reforma, jak víme z naší zkušenosti nedávné historie, je iluze. Nefungující struktury se nedají reformovat, ty se musí nahradit jinými, fungujícími. O to se ale Emmanuel Macron jistě nebude snažit. Zatím vyhrožoval Maďarům a Polákům, že je postaví do evropské latě. Zdá se tedy, že od této neděle jsme dvourychlostní Evropě o další píď blíže.
Česká bramboračka
Víkend uplynul v dohadování, nakolik bude Zeman ochoten a schopen porušovat ústavu. Nějak se ale nemluvilo o koaliční smlouvě. Leda v tom smyslu, že je to mrtvý dokument, ale oficiálně to nikdo neřekl. Mrtvý dokument je to proto, že Sobotka odvolává anonistického ministra bez dohody s předsedou ANO – a je jedno, že jde o jednu a touž osobu, přičemž toto v koaliční smlouvě stojí. Proto je divné, že se z anonistické strany ozvalo, že mají za Babiše náhradu.
To vše je zajímavé, nikoli však důležité. Důležité je, co tomu řekne volič. Pro voliče to bylo všechno spískáno. Sobotkova sociální demokracie vsadila na destrukci úspěšnějšího konkurenta a sáhla po holi, která stála v koutě po celou tu dobu, kdy s ním úspěšně spolupracovala. Že se objevily nové skutečnosti, jsou jen výkruty. Skutečnost je taková, že Babiš je šíbr s estébáckou minulostí a coby ústavní činitel je v olbřímím konfliktu zájmů a to se vědělo dopředu, stejně jako se vědělo, že si koupil v noviny v pošetilé naději, že mu pomohou si upevňovat pozici. Že jsou ve skutečnosti kámen na krku, se ukázalo teď, kdy jako na potvoru se objevil na veřejnosti půl roku starý odposlech práve ve dnech, kdy Sobotka utrpěl kolosální blamáž. No a teď se ukáže, zda tato strategie zafunguje.
Můj odhad: částečně zafunguje v tom smyslu, že část příznivců ANO opustí. Ale nepřidá se k socialistům, nýbrž k dalším nesystémovým stranám, k Okamurovi a podobným. Pokud je tento kalkul správný, od podzimu budeme panu Sobotkovi děkovat za tu pakáž, která se bude v parlamentu rozcapovat.