Neviditelný pes

Znovu zákon o kouření

9.3.2016

On by to měl být zákon o kouření a ne protikuřácký zákon, to je jedno zrnko písku v celém tom zapískovaném schvalovacím soukolí. Také ta otázka zdraví vše komplikuje. Ten kuřácký zákon, pokud bychom měli posuzovat dlouhodobě jeho ducha, je veden v zájmu ochrany těch, kdo nekouří.

Ten proces je dlouhodobý. Kouřit se smělo kdysi prakticky všude. Ve vlacích byla kupé kuřácká a nekuřácká, dnes se ve vlaku nekouří nikde. V letadle si nesmíte zapálit ani na záchodě. Nesmí se kouřit na pracovišti. V tomto duchu je logické a správné, že se nemá kouřit v restauračních zařízeních.

Nejde tedy o nějakou výchovu občanů, jak se mylně domnívá poslanec ODS Marek Benda. Jde o ochranu občanů, kterým do něčího kouření nic není. Že si kuřák ničí zdraví? To je jeho soukromé hobby, stejně jako když si alkoholik ničí játra a obžerka si ničí všechno. Nezbývá tedy než opakovat, čím kuřáci skutečně obtěžují: prostě tím, že smrdí. Kdyby se zejména děvčatům připomínalo, že kuřáci páchnou, smrdí jim z úst, čpí jim vlasy a šaty, že z nich táhne dehet a cítíte to, i když jedete po kuřákovi ve výtahu, možná by je to od kouření odrazovalo víc, než pohled na cigaretové krabičky s rakovinovými vředy.

Mimochodem, moc nechápu, proč se na mušce nevole ocitly i elektronické cigarety. Ty přece pomáhají kuřákům, aby se zlozvyku zbavili, proč jim tedy jejich snahu sabotovat?

Sobotka a uprchlíci

Premiér Sobotka oznámil po návratu z Bruselu, že Česko může přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. Byl to od něho akt politické odvahy, protože v současné atmosféře to jistě od mnoha horkých hlav schytá.

Horkým hlavám je třeba připomínat, že věru nejde o nějakých dva a půl tisíce uprchlíků. Nejde a nikdy nešlo. Dva a půl tisíce lidí, to je v kontextu státu nicotná kapka v moři, i pětadvacet tisíc by se rozplynulo. To, co ale funguje jako noční můra, je vize nekončícího, nekontrolovaného a sílícího proudu utečenců ze všech koutů světa, vize, že se z Evropy stane nafukovací asylum.

Jen naivka si může myslet, že se balkánská cesta v důsledku pondělního bruselského rokování uzavřela. Jestli se něco uzavřelo, pak je to merkelistická politika typu Přijďte všichni a My to zvládnem. Přijímání uprchlíků už není označováno jako bezvýhradná povinnost a kdo namítá, je nacista a rasista. Uprchlíci jsou označeni za životní problém. A to je změna nepochybně zásadní, třebaže do řešení (je-li nějaké) zbývá dlouhá cesta.

Aston Ondřej Neff


zpět na článek