Rozpočet se 70miliardovým deficitem schválila Poslanecká sněmovna. Debata byla řádná, námitky opozice vyargumentované. Kalouskova výtka, že vláda během dvou let přijímá dvacet tisíc dalších státních zaměstnanců, je opravdu na pováženou.
Pro občana je ale podstatné, že recese skončila a že se ekonomice daří. Důvody mohou být různé, vnější jako vnitřní. Nicméně ani Kalouskova nejvtipnější výřečnost nezastře fakt, že s jeho érou na ministerstvu financí je spojena stagnace a lidi moc nezajímá, že býval na mezinárodním fóru veleben jako špičkový ministr financí.
Ekonomie je pavěda, jelikož nedovede nic předvídat a co jí schází na exaktnosti, to nahrazuje ideologií. Vždyť nejsou jednotné odborné názory i na tak zdánlivě jednoduchou otázku, jako je intervenční politika České národní banky. Je pravda, že došlo k tomu, co Miroslav Singer předvídal, totiž klesla nezaměstnanost a vzrostl export. Není ale málo odborníků, kteří dokazují, že se tak stalo navzdory, nikoli díky intervencím.
Stejně se bude hodnotit tvrzení tandemu Sobotka-Babiš, že právě schválený rozpočet je prorůstový. „Už je líp,“ shrnul situaci Babiš. Lidé věří v budoucnost a utrácejí, až obchody praskají ve švech. Státní dluh klesl o čtyři procentní body a ubylo 87 tisíc nezaměstnaných, i to jsou skutečnosti uvedené Babišem v závěrečném slovu.
Je to ale zásluha vlády? Opozice by byla padlá na hlavu, kdyby to měla připustit. Podstatné ale je, že se nepochybně daří líp. V aktuální záplavě jobovek je to aspoň něco pozitivního. Něco? To hlavní.
Zaujalo mě
Klimatický tanec v Paříži vrcholí. Delegáti světové konference o změně počasí už stáhli závěrečný dokument, nicméně pořád ještě zbývá 366 závorek s různým výkladem pojmů. Schyluje se k dokumentu, který má nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Není pravda, že nebyl k ničemu. Existuje vyčíslitelný počet osob a institucí, které si na válce s počasím namastily kapsu.