Je jednoslovné – Neunikneš. Svobodný svět má svoje hodnoty, chrání je a přesto je zvolna kontaminován nesvobodou, která ho obklopuje. Nejde jen o to, že Zeman se rozplývá nad hospodářským zázrakem totalitního Kazachstánu a možná že nám poví, že se od Nazarbajeva naučil, jak se udržuje stabilita v zemi, aby si doplnil poznatky nabyté v Číně.
Stačí si koupit letenku a je každý podroben šikaně, jakou jsme si před pětadvaceti, třiceti lety nedovedli představit. Vím stoprocentně, že mému příteli Jaroslavu Veisovi zabavili v Bukurešti kapesní nožík v roce 1987 a od té doby se to stupňuje. Sérii opatření omezujících svobodu teď chystá Británie, kolébka politické svobody. Nelze jinak, jedenácté přikázání je neúprosné: Neunikneš.
Mnohé to fízlování a špiónování zavlekly do svobodného světa totalitní státy dvacátého století, německý nacistický a ruský komunistický režim. Podle Parkinsonových zákonů by měla mít západní špionáž dnes větší moc a více zaměstnanců než v době nejtužší studené války. V předvečer války nakreslil Josef Čapek hořkou karikaturu – na silnici dumá pán ohlížeje se za odcházejícím občanem: Ptal se, kudy se jde na nádraží; aby to nebyl špion! V arabském světě zapouštějí kořeny šílené režimy s čistě středověkým způsobem myšlení a je jistě jen otázka času, kdy tento mor zachvátí i země, které rozvrat podporují, Turecko a Saúdskou Arábii. Lidé odtud budou prchat do zemí západního světa a budou v něm zárodky nákazy dále šířit.
Neunikneš.
Budeme duchaplně komentovat, co Britové vymyslí – v bláhovém přesvědčení, že se nás to netýká a že se nám to nemůže stát.
Ale i pro tuto bláhovost platí jedenácté přikázání.
Neunikneš.