Podobně jako Zemanův rozhovor v Lánech otevřel úděsný pohled do jeho duše, v Lidových novinách se vyzpovídal Milouš Jakeš, poslední výkonný šéf totalitní komunistické strany. Nebyl to zdaleka první výlev tohoto člověka v médiích, ve stejném duchu se vyjádřil koncem října v Reflexu
Odhlédněme od toho, jak je šílené, že se takový člověk může roztahovat v médiích – představte si, že Hitler neskončil sebevraždou, že by se mu nic nestalo, ani by nestál před soudem a v roce 1970 by rozdával rozumy o tom, kdo ho zradil a co měl v roce1945 udělat. Nicméně je dobře, už z klinického zájmu, si jeho rozhovor přečíst.
Plyne z něho jeden zásadní závěr – ten člověk nepochopil, že vedení státu je mnohem víc než čistě mocenský úkol. Komunista vládne a smysl jeho vlády je v tom, aby vládl dál. Gorbačovova zrada podle něj spočívá v tom, že Rusové nedovolili komunistům poslat na své lidi tanky. Zrůdný obsah těch slov by měl vyhnat lidi do ulic. Příšerný stařec lituje, že mu jeho loutkovodiči nedovolili udělat to, co s opozicí provedli čínští komunisté.
Zřejmě si vůbec neklade otázku, proč to všechno bylo – tedy, on si ji klade a odpověď hledá ve zradě a v selhání represivních orgánů. Všechno by bylo v pořádku, kdyby hoši od KGB a StB do toho pořádně řízli a do toho tanky armády a Lidové milice.
Není schopen pochopit, že lidé – napříč politickým spektrem, a týká se to i komunistů – byli unaveni, ba vyčerpáni a znechuceni zoufalou nevýkonností komunistického režimu. Represe, to bylo jediné, co pořádně uměl a vykonával ji tak dlouho, až začínalo docházet těm osvícenějším hlavám, že represe možná nastolí pořádek, ale k živobytí není.
Milouš Jakeš by si užil v Severní Koreji. To je ta země, kam posílají naši komunisté srdečné soudružské zdravice. Tam se umírá hladem a věrchuška žije v bídném blahobytu za ostnatými dráty, které ji chrání před vyhladovělými občany.
Ale ani to Jakešovi nedochází, že i tamní věrchuška se bojí, že ji tenhle Kim nebo nějaký příští nechá hodit k roztrhání psům.