Není to nic překvapujícího, zrušení poplatků za návštěvu lékaře bylo součástí předvolebních slibů, a v pátek tedy dolní komorou parlamentu prošlo to, co se slibovalo.
Ta věc byla politicky citlivá a Topolánkova vláda, která ji prosadila, fatálně podcenila ospravedlnění této věci. Ostatně i pozdní debata se točila kolem toho, odkud vzít další peníze pro zdravotnictví, a takřka vůbec se nemluvilo o podstatě, totiž o regulaci.
Poplatky měly omezit marodérství, tedy návyk z doby reálného socialismu, kdy každý hned běžel s každou maličkostí k lékaři a doma budoval nesmyslnou zásobu medikamentů. Regulační poplatky měly lidi odrazovat od neuvážených a zbytečných návštěv lékaře a skutečně, počet marodů se zmenšil. V prvním roce počty ošetření na pohotovosti klesly o 41 procent, pokles ambulantních ošetření byl v prvním roce o 17 procent, pak lidem otrnulo, nicméně pokles byl o 10 procent oproti dřívějšku. V prvním roce se vybralo pět miliard a poklesem návštěv ušetřilo dalších pět.
Nicméně vzhledem k tomu, že zdravotnictví spolkne ročně 290 miliard, bylo to celkem vzato nepříliš podstatné.
Budou čekárny od nového roku narvané víc než dosud? To ukáže rok 2015. Každopádně padl jeden pokus snížit zbytečnou nemocnost, která je u nás mimořádně vysoká. A ještě něco horšího – propásla se příležitost přimět lidi k větší odpovědnosti za vlastní zdraví.