Jedna celá sedm pro Okamurův Úsvit, to je velmi dobrá zpráva na začátku podzimu. Jeho podnik tedy jde cestou vevéček, kdežto Babišův podnik v preferencích vede, třebaže mu sociální demokraté dýchají na paty.
Okamura bezpochyby doplatil na to, že se neprodral do vlády. Čím menší spolek, tím relativně úspěšnější je, protože urve větší počet ministerstev na hlavu než strana úspěšná, neřkuli vítězná. Vládní strana má úplně jiný přístup do médií než strana opoziční a tím hůř, když jde o malou stranu opoziční. Okamura nemohl nic předvést a jenom kritizuje, což umíme všichni.
Výhody a nevýhody účasti na vládě můžeme pozorovat na dvojici lidovci – občanští demokraté. Ti první ve vládě jsou, druzí nikoli, třebaže mají velmi podobný výsledek ve výzkumech veřejné mínky, rozdíly jsou v rámci statistické chyby. Lidovci jsou přece jen slyšitelnější, už proto, že někdy vzbudí pozornost odlišným postojem než jejich větší koaliční partneři.
Je to ostatně doklad, že lidi nevnímají programy, tedy koncepce a proklamace. Vnímají vystupování a nakrucování na pódiu veřejné scény. Volby pak jsou vítaným zpestřením, jelikož kmitočet nakrucování prudce roste.
Mnohdy je to zaplaceno záhadnými penězi, jak upozorňují nevládní organizace, které se snaží příjmy a výdaje subjektů ve volbách monitorovat, tentokrát ale jde o volby obecní a volby do třetiny senátu. A že nejhorší známku od nich dostal zase Okamura, už asi mnoho lidí nepřekvapí.