Olomoucké arcibiskupství dostalo zpět prvních 1300 hektarů lesa. Jde o zhruba tři procenta restitučních požadavků arcibiskupství, celkem žádá o 40 tisíc hektarů lesu a pět tisíc hektarů zemědělské půdy.
Tato arcidiecéze vznikla povýšením biskupství olomouckého, datovaného o sedm set let dříve. Je to nanejvýš úctyhodný institut, který se na rozvoji celého okolního kraje pozitivně podepsal. Bylo to jedno z nejbohatších arcibiskupství habsburské monarchie a rozloha restituovaných lesů to dotvrzuje.
Arcidiecéze bude v lesích hospodařit zprostředkovaně, přes svoji firmu ALSOL. K tomu je třeba připomenout, že obecně je lesní podnikání v naší zemi velmi problematické. Les je pochopitelně možno vydrancovat, ovšem to má se skutečným hospodařením pramálo společného. Pokud má být hospodaření seriózní a odpovědné, je zpravidla třeba dotací zvenčí. Když věci jdou velmi dobře, nula od nuly pojde a majitel lesa, zpravidla je to obec, je spokojen.
Tohle jistě vědí lidé z ALSOL také a je třeba jim popřát, aby byli v podnikání úspěšní. Připomínám to jen proto, aby lidé neměli velké oči nad tím, jak se ti církevníci napakovali. Jdou do velmi nejistého podnikání a na konci by mělo být utnutí finanční podpory od státu. Důvodů k radosti mnoho není.