Vláda ujišťuje, že nejde o záplatu státních výdajů vedených na dluh, ale že je to důsledek devalvace koruny a tlaku Bruselu – cigarety budou dražší. Je to takové spíše komická hra o veřejné mínění. Ti, co to vymýšlejí, vědí, že tím veřejné mínění neovlivní a veřejnost se ovlivnit nedá, je to spíš opodstatnění činnosti lidí, kteří jsou placeni za ovlivňování veřejného mínění. Jakmile jde o práci pro vládu, pak na výsledku příliš nezáleží.
Kolem navýšení ceny se rozvinula debata ve sněmovně a ta není nezajímavá. V principu šlo o to, zdali má jít o navýšení plošné, tedy o iks korun na krabičku, nebo procentní, že se proporčně zvýší cena v té či oné kategorii. Prošlo vládní stanovisko, procentní. Pravicová opozice argumentovala, že se tím zvětší odstup mezi dražšími a levnějšími cigaretami, tedy vnímejme to jako rozšiřování sociálních nůžek.
Dvě poznámky k tomu. Chvála bohu, že se debata týká věcné otázky, tedy daní. K tomu má parlament sloužit, takto má fungovat. To je dobré.
Pak ta druhá: Je komické, že pravicová opozice vřeští kvůli rozvíjení sociálních nůžek. Z liberálního pohledu by snad bylo dobře, že by levnější cigarety zůstaly relativně levnější i po zdražení, aby svobodný občan měl volbu a koupil si tu krabičku, která odpovídá jeho svobodné volbě.
Zasáhl jiný aspekt. Opozice musí říkat něco jiného než vláda. Ale i to je naprosto v pořádku a buďme rádi, že to tak je.
Nebylo tomu tak vždycky.